Je to otřesný případ, a bohužel potvrzuje můj pesimismus v otázce zastavování pochybným individuím u silnice, kteří se Vás pokouší stopnout:





http://www.novinky.cz/clanek/149092-video-policie-nasla-telo-zavrazdeneho-podnikatele.html





"😜oblíž čerpací stanice OMV v teplické čtvrti Prosetice zastavil dvěma mužům, kteří předstírali poruchu auta. Sotva je odkázal na nedalekou benzínku, byl chladnokrevně zastřelen," uvedla Pšeničková s tím, že pachatelé poté tělo vozili v autě.
Já jsem jednou jel ze škodovkou pěkně 50tkou po dědině a najednou kolem mě proletí boreček v rencku no což říkám si.. Asi po 5km sem ho dohonil ve škarpě v jedný zatáčce,zastavím a jestli mu jako nic není.. Nebylo mu nic jen prý jestli bych ho nevytáhl.Tak jsem uvázal lano a říkám: "Natoč to" a on prý že to nejde,tak sem to jen tak zkusmo zkusil ale stodvacítka opravdu rencka z příkopu nevytáhne😀 Onehdy jsem tahal zase jednoho favorita na benzínku,po chvíli marného hledání oka za které bysme zahákli karabinu..dotyčný uvázal lano za pravý rameno..🙂


Na Zvonařce v Brně mě jednou zastavili takový no očividně nepracující..a jestli bych jim nedal 1 korunu na víno,dal sem jim dvě🙂
Já tedy lidi pochybného zjevu, většinou hodně opálené, asi od sluníčka potkávám často, jezdí v lecčems, až na hunderty, jen žigulíky již vyměnili za kadety, vectry, ale i fábie.


Když na mě mávaj stojíc u krajnice, tak většinou raději přidávám plyn.
Ahoj všichni.Jak to tu tak pročítám,tak jsem rád,že i já,ač z malé vesnice,mohu přidat příspěvek.Jednou když jsem byl ještě na intru se škodou 100,tak se mi zrovna ucpal sací koš na olej a jak na potvoru jsem měl druhý doma🙂.Jak se tak v tom rýpu,najednou slyším zvuk roztlačovaného auta,a před škodovkou zastavil favorit,za kterým supěl udýchaný chlapík.Viděl jsem,že tam má manželku a dvě malé děti,tak jsem mu hned šel pomoct,otevřu kapotu a vidím překousaný kabel od cívky k rozdělovači.Tak jsem mu dal svůj ze stovky na dojetí.Jeho radost byla sama o sobě odměnou.A nedávno si tak jedu domů,a na dědine leží pod Š120 chlapík a něco kutí.Tak jsem zastavil,a zrovna měnil poloosu.Trochu jsem mu s tím pomohl,a za tuto pomoc mi daroval vrak Š110LS,tak mám aspon náhradní motor do erka.Ale kdyby mě někdo pochybného zjevu a přízvuku zastavil že mu došel benzín,nevím jestli bych mu pomohl...jak tu píšete,je těžké rozeznat,kdo pomoc opravdu potřebuje..
Co se týká pomoci cizím lidem na cestě v nouzi. jsem dost na ráně. Jelikož bydlím skoro u hlavní silnice Praha - Poděbrady (modří vědí)


zvoní u mne dost často lidé "v nouzi" Zatím jsem vždycky pomohl, tedy zatím, přemýšlím, že s tím skončím. Počínaje benzínem, rezervou, klínovým řemenem až po opravu nepojízdného auta.Dokonce i peníze jsem již půjčil jakýmsi lidem s dětmi, že si je zapomněli doma a nemohou se pro ně ani vrátit až kamsi na Moravu, protože jim dochází benzín.


Od mladých po staré, NIKDO MI NIKDY NIC NEVRÁTIL!!!!!!!!


A to mezi těmito dobráky nebyl ani jeden snědý spoluobčan !


Na druhou stranu jsem jednou píchl dvě gumy a po 10 km jízdy po prázdné gumě jsem škemral ve vesnici o půjčení rezervy a byl jsem striktně odmítnut, až po nabídce zálohy 500,- mi půjčili odrbanou gumu na křivém rezatém disku. Když jsem ji přivezl zpátky ( těch 500,- neměla cenu ani náhodou) mi nechtěli peníze vrátit, ať si gumu nechám.


Tak nevím, nevím, jestli ještě někdy někomu cizímu pomohu.


Ale jak se znám, asi jo
LUKY: To je jako v tom vtipu...





...po zemi jde fáma že přiletěj ty malý zelený s velkejma očima z Marsu, a že k nim lidi maj bejt milý a tak... no a na druhej den Lojza orá pole za vesnicí pod lesem, vrtá mu to hlavou a najednou kouká, u remízku malej zelenej poulí oči... tak zastaví sleze z traktoru, položí si ruku na prsa a říká pomalku a zřetelně "já jsem oráč", pak tou rukou udělá gesto do kraje a řekne "a tady ořu"... malej zelenej zakoulí bulvama a povídá: "já sem hajnej... a tady seru" 😉
Hehe, Lucko, já znám podobnou situaci "z pohledu taxikáře". Jednou jsem jeli na dovolenou, jedeme po velmi úzké asfaltce skrz les a najedou v zatáčce na krajnici ležel na zemi Stadion, či jiný podobný "kozí dech", a vedle v pangejtu člověk.


"Tyjo, honem zastav!!" Přibrzdili jsme a ten člověk co tam byl, seděl v podřepu tak půl metru od silnice, měl stažené kalhoty a valil na nás oči (to asi jak tlačil 😀 ). Holt myslel že dojede na nějaké intimnější místo, ale jeho zažívací trakt byl zřejmě proti, a tak jsme jej potkali v této nelichotivé pozici. Inu zasmáli jsme se, ani uplně nezastavovali a pokračovali dál... 🙂
Ja mám "problém" opačný. Mne zas zastavujú aj keď nepotrebujem. Napr. som sa onehdá vracala z diskotéky nočnou, vlastne rannou hodinou. Za večer som vycucla asi 100 matoniek a akosi sa mi zažiadalo zachovať princíp príjmu a výdaju tekutín. Tak som auto odstavila na krajnici a skočila za zvodidlá ... do minúty pri mne zastavoval akýsi milý taxikár či je všetko v poriadku, či nemá volať sanitku, odťah, či mám dosť benzínu, ponúkal telefón, peniaze ... síce to bolo milé ale keď sa nachádzaš v inkriminovanej situácii tak ani ponuka pomoci nie je tak úplne príjemná ...
Jesen 2007: pristavili u nas na ulici pocernejsi na aute s poznavacou znackou Hungaria. Ak vidia ze clovek razne neskonci rozhovor hned v pociatkoch , tak sa ich tazko zbavit. Kym jeden chcel obzriet velkost baraka (ponukali komplet odtokove zlaby aj s rurami) za 1600Sk , druhy na ulici nevahal a zacal mi odkvapy uz uvolnovat a spajku mi na jednom spojiuplne odtrhol, ked som im snad 10x povedal, ze nemam zaujem uz to bolo (potichu povedane "aby nepocula suseda"- ktoru oslovil zasa dalsi) "len za 800Sk". neviem co mali konkretne za lubom, ako by to dopadlo, ale nakolko som az tento rok robil strechu a zvody, tak ma to v tom momente ani netrapilo. Ale mnozstvo pripnute na streche auta by urcite nestacilo na moju a nie aj susedkinu strechu.


Co sa tyka na ceste sa mi stalo podobne , otvorena kapota, mavajuci clovek, zastavenie a hned vyrojenie dalsich a obklopenie auta tak, ze sa nedalo dat "1" a plny, stravil som tam snad vecnost, kym vzdali ponuku na predaj prstena , za cenu na benzin.Nepamatam presne ale myslim, ze zacali niekde na 2500Sk a koncili pod 1000Sk.
Petkar: Já bydlel v Praze 😀 Tenkrát pro mě jako dítě platilo dvojnásob, nezastavovat, s nikým cizím nemluvit... ale když bydlíš v Teplicích, zuří celkem příjemné léto a bojuješ akorát s hordami turistů s alpskými holemi, překvapí tě to...
Tak člověk dokáže nějak vysledovat, kdo je v nouzi a kdo ne, stačí se jenom soustředit na vozidlo a posádku... takhle jsem zastavoval Škodovce řady 742 s otevřenou zadní haupnou, a to jsme byli na cestě z dovolené. Překvapivě mi poděkovali a poslali mě dál, pomoc (nikoli odtah! Škodovka je bojové vozidlo, opravuje se rovnou v poli! 🙂prý už je na cestě 🙂





Co se týče donátorů, s přítelkyní máme dohodu a dotujeme pouze "kopretiny" (výzkum léčby rakoviny, je to takový For all mankind) a "pastelky" (nevidomí, nechtěl bych aby mě to potkalo).
Před několika lety mne jeden snědý spoluobčan v Plzni srdceryvně žádal o zapůjčení pár peněz na benzín, že auto mu stojí chcíplé někde kousek za rohem a v něm malé dítě. Myslím že do zástavy snad nabízel nějaký telefon, či co. Neukecal mě.


Ale byl to fakt smolař, před pár měsíci se mu to stalo zase... Ale zase mě neukecal🙂
Podvodníci jsou a budou, ale zase naštěstí jsou lidi, co tu a tam pomůžou, bohužel, poučeni z minula, takových lidí ubývá a tak už dneska málokdo zastaví. Taky jsem uprostřed zimy mezi vesnicema měnila kolo na vanu a myslíte, že mi někdo pomohl? Ani prd! A nedej bože, aby mi došel benzín, to bych mohla eRko odtlačit leda do pangejtu, takový wohnilý, plný dětí a věcí, to je totiž děsně podezřelý.
jj, ono to ani nemusí bejt u silnice... minule jsem stál na parkovišti u Intersparu v Plzni na Rokycanský a tam pobíhala cikánka jak vystřižená z comixu a nabízela zlatý prsteny 😉
Falcone, kdybys bydlel v Praze, tohle je první věc, kterou se musíš naučit😀 Prostě platí: "Nemám, nedám..." a nezastavovat se.





Mobilní operátory odbít slovy: "Ano, už mám 3 mobily od každého operátora" a nezastavovat se...





Žebráky obejít, pokud to jde, pokud ne, překročit...





Charitu a greenpeace ignoruju taky úplně stejně - spěchám a navíc přispívám na zdravotnictví a vůbec státu, vzhledem ke svému platu docela dost...





Já vím, je to tvrdé, ale.... ale navzdory všemu výše uvedenému pokud vidím někde stát auto, a u něj bezradného človíčka, zastavuju a ptám se, jestli nepotřebuje pomoc. PROČ? protože ve městě si každý nějak dokáže poradit, ale už se mi x-krát stalo (zvláště v minulosti), že jsem zůstal "viset" a někdo mi pomohl...





Jsem sice naivní, ale už jsem takhle odtáhl úplně cizího kluka s holkou, kteří stáli 15 km od baráku (měl jsem to cestou) u nepojízdné škodovky bez telefonu při -15 st. C a k nejbližšímu telefonu to měli dobrých 5 km... a ten pocit pak stál fakt za to...





Prostě se snažím řídit zásadou, že budu konat dobré skutky a budu se snažit nenaletět podvodníkům...
Hansi Ty a tvůj šéf máte jedničku podtrženou,alespoň u mne.Tak dlouho jsem se nepobavil.Já osobně snědé mávající turisty s big problémem řeším tak ,že jim lámeně sdělím,sedíc v autě ,že volám policii a ti že jim určitě pomohou.V 99% to funguje neobyčejně úspěšně.Hned mají po big problému.Takže popjedu o pár 100vek metrů dál.Zastavím a oprvdu volám na 158 nebo 156 ať si je tam vyzvednou a pomohou jim, mají to konec konců v nápise. Aby další jedoucí důvěřivec nenaletěl.Možná se to někomu zdá moc moralistické, ale život mně už taky párkrát seknul přes pazoury zvané důvěra.
Noo, takovejch pripadu je dost a hlavne jsou to proflakle zalezitosti.


Jednou k nam do dilny prisel Peruanec a jeho parta ze vystupuji s kapelou a nejede jim auto aby jsme se podivali.Po asi 15 minutach rika ten jejich kapo, ze nemaji cas a ze to auto mame dat na vecer na ulici aby si vzali na vystoupeni nastroje kter maji v aute a ze tam budou spata rano zaplati.Vecer mi rika sef 😉vezmi retez dost dlouhej a nacouvej k tomu sloupu venku a zavaz ho za zadni poloosu a dej tam zamek.Jak rekl tak jsem s udivem udelal. Rano prijizdim do prace a VW Bus stal asi 10m od sloupu nejak byl pokrivenej a najedou vidim ze zadni rameno s poloosou vytrzeny a muzikanti sedi na chodniku.


U sefa byli policajti kteri okolo 24hodiny konrolovali okoli a to ty panove zrovna chteli odjed.Na vysvetlenou jsem se dozvedel ze podobna parta v dilne v drivejsku byla! Noo a o tom jak jsme koupili s kamosem drevene videokameru u Talianu zase priste 😉
STANLEY: Staníku co si o mně myslíš? Že dám každýmu kdo si řekne? 😉))





Potřetí jsem se na něj dlouze podíval, jemu chvíli šrotovalo, a pak mu to asi došlo a odporoučel se 😉
to SDG: ...a Ty jsi mu 3x dal na listek... 😀
Jj, vzpomínám si na cikána který s historkou nemám peníze, potřebuju odjet domů chodil po autobusovém nádraží Florenc... a vůbec mu nevadilo že se mě ptá potřetí za ten samej tejden s tou samou historkou...
Vím, že můj postoj může vyvolávat pocit pózy nebo schizofrenie, ale bohužel, život mě už v některých věcech poučil, naštěstí nijak fatálně.


Stejně, jako my pracujeme v kancelářích a dílnách, existují lidé, kteří pracují na ulici; jejich prací je podvádět lidi, jako jsme my, a pro tyto účely zaměstnávají svoje mozky a vymýšlejí nové a nové způsoby, jak někoho napálit a těžit z přirozené lidské důvěry v to dobré, co v lidech je.


Tyhle lidi můžete potkat všude - na nádražích s historkou, kterak jedou za prací a nemají na lístek; v ulicích, kde se "ztratili" protože jsou z Košic a čistě náhodou mají spoustu věcí, které Vám dají "skoro" zadarmo; na silnicích, kde hrají zmatené a ztracené cizince, kterým štěstí fakt nepřeje.


Stejně, jako odbydeme pouliční prodavače mobilních operátorů (no, ty ale ve skrze slušně, protože je to skutečně jejich práce 🙂, musíme se naučit odbývat tyto lidi ve fiktivní nouzi. Oni totiž projev zájmu pokládají za slabost, mají nás za oběti - hejly.


Už 4x za toto léto (!!!) mě v našem krásném lázeňském městě otravoval pouliční "ztracenec z Košic". Vždycky jinej, nevim co sem furt z těch Košic lezou 😀 A nebylo to v žádné zapadlé uličce, na parkovišti před hypermarketem, v centru před divadlem... odbýt se dal vždy verbálně (moje matka jednoho odbyla neverbálně - praštila ho 5. dveřma od Favorita do lebzny (nechtěně? 🙂, ale to sakra zabralo. Evidentně byl poněkud blíž, než je pro cizí lidi obvyklé. Už se tam nikdy neukázal.), stačí jen rozhodný přístup.


Člověk se pořád učí.
No sám nevim, co bych dělal, jak se znám, asi bych stejně zastavil, ale je jasný, že neni jednoduchý se z téhle situace vyvlíct bez úhony.





Proč měli Strny litevci peruánskou měnu? Už si nějak nepamatuju, jak ten podvod přesně funguje, ale nějak měněj prachy na co nejbezcenější peníze, kterých je za pár euro pytel a pak směňujou turistům ze západní ciziny, neznalým naší měny v údajně velmi výhodném kurzu jako údajně české peníze. Kdyby měli v ruce padělky českých peněz, byl by za to trest na hodně dlouho, takhle je to jen směna a ten holanďan přeci říkal, že chce peruálský prachy, tak jsme mu je jenom prodali zabalený v český stovce jako bonus 😀DD





Jinak na svých někdejších cestách stopem po Evropě jsem si někde uprostřed Francie stopnul Rumuny ve francouzký dodávce. Rejpali se prstem v nose a cvrnkali to z okýnka, když mi nabízeli po sobě kolu v lahvi, střihnul jsem si otčenáše, než jsem se napil. Když viděli ze silnice vodu ke koupání, zašlápli to a hurá, šli se koupat v hadrech, tak jak byli, nicméně byli velmi srdeční a když jsem vystupoval, cpali mi tu kolující kolu a 50 franků 🙂
Strny: Pěkná historka a jsem rád, že i s dobrým koncem. Pokud ale v autě mimo přítulkyně nevozíš taky partu zedníků nebo přítele Glocka/Colta/Heckler-Kocha, příště bych doporučoval na odlehlých místech cizím lidem, kteří se tě nuceně snaží zastavit, nezastavovat.


Všichni co sem přispíváme, troufám si říct, jsme pozitivní, dobří lidé kteří nemají problém pomoci tomu, kdo je v nouzi. Jenomže tento přístup nám dává nevýhodu, protože podle sebe soudíme ostatní - a to může být fatální a poslední chyba. Člověk musí vždy myslet na tu nejhorší alternativu - to není pesimismus, to je realita současného světa bez hranic (doslova i přeneseně).
M8: v Chrástu mají jen 95, ale můžu Ti tam přihodit oktanovou tabletu 🙂)
Mohl bych se rozčilovat, ale bylo by to asi zbytečné. Prostě holt to tak je a je mi jasné, že jsme asi naletěli podvodníkům. Ale tak už to na světě chodí 🙂





Nehledě na to, že na týhle silnici se něco děje asi pořád. Minule jsem tam sbíral ze škarpy kluka s motorkou a ten mi ani žádný prsteny nenabízel 🙂 Naštěstí se mu nic nestalo.
Taky se nám to před lety stalo s dnes už manželkou... Jedeme takhle opuštěnou silnicí na jižním Slovensku, řídí Eva a najednou u cesty auto a hejno (no, bylo jish aspoň osm, včetně nemluvněte) a nebylo možné se jim vyhnout, jak zablokovali cestu... Říkám Evě, zastav, nech zakvaltováno a kdyby něco, jeď pryč... Samozřejmě jim "došel" benál a jestli by si nemohli cucnout od nás z nádrže...





Samo sebou, že do felďácké nádrže se přes nalévací otvor nedostali, takže jsem jednoho naložil i s kanystrem, Evu šoupnul na zadní sedačku a dojel do 5 km vzdálené vesnice pro benál, rychle s ním zpět, vyložit a odjet pryč😀
To už jsem taky zažil, v opuštěné krajině uprostřed lesů, navíc byly v autě i malé děti a jejich matky zoufale lomily rukama.


Taky jsem jim chtěl pomoc, ale v tu chvíli zastavil u nás další řidič, který tvrdil, že tam v okolí tohle provozují již asi týden
Jdu se opalovat a stěhuju se k Plzni....a strny tankuju aspoň 9😲ct 🙂)
No... Celá ta story připomíná notoricky známé zastavování aut snědými spoluobčany... Taky většinou mají značky jiných států (naposled jsem viděl francouzké) a taky nabízejí zlaté prsteny...





...pokud by jsi po takovém prstenu zatoužil, věz že polotovarem je mosazná matice 😉))
Tak si v sobotu ujíždíme na chalupu a 10 kilometrů za Plzní před obcí Chrást v kopci stojí dvě auta s litevskou poznávačkou a otevřeným víkem motoru. Kolem nějaký člobrdové. V tom vběhne do silnice tamvý chlapík a zuřivě mává. Po malém zaváhání zastavíme a ptáme se "copak?" Člobrda lámavou angličtinou vysvětluje, že je "big problem", že nemá benzín, na kartě došel kredit a nemá vyměněnou měnu, načež k mému překvapení ukazoval peruánskou padesátku 🙂 Pumpa byla kousek, tak jsem si od něj vzal kanystr, nad bankovkou mávnul rukou a dojeli jsme mu pro pět litrů naturalu. Když jsme se vrátili, skákal nadšením, ostatní chlapíci kolem aut taky. Mladík začal rvát z ruky zlatý prsten a že jako thank jů thank jů... tak jsme se zasmáli, prsten jsem mu vrazil do ruky a hurá dál 🙂 Tak by mě celkově zajímalo, co to všechno mohlo znamenat. Kde se vzali peruánci mimo hlavní silnici, v narvaných litevských autech, bez benzínu a bez vyměněných peněz 🙂 Nějak mi chybí ten velký obraz, který by mi to yvjasnil. Ale na druhou stranu, pořád člověk čte a slyší o tom, jak jsou lidi na světě hrozný, tak jsme udělali dobrý skutek (i když kdo ví), třeba se nám někdy při cestování vrátí, a navíc: Na silnici si přece musíme pomáhat, no né? Přinejmenším se musím pochlubit, jaký jsme s přítulkyní hodný lidi 🙂)