1. Moravskoslezský ŠkodaSlet po II.
Psal se poslední dubnový týden, sluníčko svítilo a hřálo, teploty skoro letní…
Prostě ideální stav..by si řekl každý… v předvečer naplánovaného sletu, bylo totiž sucho, jakž takž teplo, mraků na obloze sice přibývalo, nicméně vůbec to nepůsobilo hororově…prostě každý, kdo se v sobotu chystal vyrazit na Hrabyni si asi nepomyslel, co se bude dít den následující…
Sobota v sedm ráno…budí mě bubnování kapek o parapet, kouknu z okna a říkám si…no potěš koště…zataženo, hustý déšť a obloha taková, že to sluníčko za těma horama mraků prostě nemělo šanci…
Prostě ideální stav...by si řekl každý a skočil by zpátky do postýlky…
Postýlka šla však pro jednou stranou, naskočili jsme do autíček a hurá na Slet :o)
Do Hrabyně jsem jakožto jedna z tvůrců myšlenky sletu a poté i ve funkci jednoho z celkového počtu tří pořadatelů dorazila první. Souběžně se mnou dorazila i vzácná mezinárodní návštěva a zároveň nejvzdálenější posádka Sletu, Martin z Košic…chvilinku jsme za stálého a vytrvalého bubnování kapek povídali v autíčku a už se začali slítat další a další…až se náš počet zastavil na konečných 16ti autíčkách, z nichž 12 právoplatných účastníků Sletu (6 eRek, 4 kilička, 1 MBčko a 1 užovka), zbytek tvořila doprovodná vozidla :o)
Lidiček bylo něco přes třicet, takže na první slítání solidní účast…
Počasí však udělalo své, všichni byli po pár minutkách focení, koukání a povídání promoklí a zmrzlí a tak se musela vymyslet alternativní varianta…cíl byl jasný hned – hospoda :o)– zdroj tepla, jídla, tekutin a hlavně sucha…vyrazili jsme tedy v koloně do nedaleké vesnice, Velká Polom, kde jsme navštívili místní zařízení…
Zde jsme vesele debatovali, sušili sebe i věci (aspoň ti, co neměli deštníky ;o), prohlíželi fotky z různých akcí…něco málo pojedli a kolem půl třetí jsme se vypravili za neustálého deště na spanilou jízdu…
Pár vět místo závěru :o)
Chtěla bych poděkovat všem, kteří se nezalekli počasí a i přesto všechno osedlali své čtyřkolé mazlíky a dorazili…Bylo fajn vás poznat a úplně nejvíc fajn bylo a je, že myšlenka dalšího slétáni není utopistická :o)
Taky moc díky Tomikovi – taťka sletu :o) a Jurovi – plánovač tras , Martinovi z Košic za milé překvapení, Mirkovi K. za tip na hospodu, Kilerovi a Andrejce, že i bez autíčka dorazili a vůbec díky opravdu všem… :o)
A jedno poučení pro příště…modleme se zas a znova za lepší počasí ;o)
Zdar a sílu najdeš v Kilu
Lu
PS: fotešky ještě dodám, to je jen první výcuc :o)
10. květen 2006
6. květen 2006
5. květen 2006
5. květen 2006
4. květen 2006
4. květen 2006
2. květen 2006
2. květen 2006
2. květen 2006
2. květen 2006
2. květen 2006
2. květen 2006
2. květen 2006
2. květen 2006
2. květen 2006
2. květen 2006
2. květen 2006
2. květen 2006
11. květen 2006