Nostalgie :o)

To co je za zvlastnu seriu Igracka - 8 super? 🙂

RST: Vidíš, já jsem mávnul nad dvěma krabicema dílů rukou a zlikvidoval to. Pravda je, že to byl šrot z období 486-Pentium II. Nechal jsem si jen pár unikátních kousků do sbírky "snů": HDD 20MB z roku 1984 za 240tis. Kčs 🙂, 3DFx Voodoo, Intel Pentium Pro a podobné 🙂

Díky, Jardo, dej vědět

A dnes už jen mačkáš páčky u brzd🙂


Až budu probírat zásoby tak to nafotím, mám spoustu dílů české výroby, hlavně na favority a esky, ale nic vzácného. Než jsem začal s autama, tak jsem sbíral kola. Mám i dva celé favority, dvě skládačky, pak nějaké starší kousky, pár kol by se s dílů ještě dalo dohromady.

Přesmykač (čili "přední přehazovačka, tedy to co řadí převody na převodnících) s ruční pákou, je tedy bez lanka, jezdec se musel ohnout a šáhnout (za jízdy) kamsi k řetězu a pohnout onou ruční pákou. ( Bez podívání, všechno po paměti) koukat ve skupině závodníků jinam než před sebe se rovnalo pádu skupiny.

Hlavně nic nevyhazovat, všechno ukázat !


Až to budeš Radku mít na kupě, stavím se podívat, i díly Favorit a Eska,


jsou předmětem zájmu !

Ruční přehazovačkou máte na mysli ty plastové páčky, které ale byly bez řehtačky? To na kole na dolním rámu mám, sice funguje dobře , ale chce se to dívat, aby se to dalo do roviny s ozubeným kolem. Mám jenom závodničku ze 70.let s hliníkovými blatníky a červenou metalízou, k tomu DDR Ruhla dynamo a velký černý reflektor. Jo je to pěkné kolo, hlavně když se blýská na slunci 🙂


Z dokumenatce mám od SNTL J.Boháč a B. Kareis Jízdní kolo (1989)

Mám vesměs díly ČSSR produkce, zahraniční byly pro mě science fiction.

Takže konkrétněji : Hlavním mým zájmem jsou přehazovačky a přesmykače (s ruční pákou, no Radku taková dneska už rarita !)náboje, pedály, brzdy atd, vlastně vše, kromě rámů, ty pouze v případě skutečných exkluzivit. Dohoda jistá !


Literaturu, pokud bych ji neměl, bych si případně pro osobní potřebu třeba oskenoval.


Konkrétně díly italské firmy Campagnolo bych vyvažoval geldem !

Láďo, tak takových věcí mám celkem něúrekom...


Přesmykač s ruční pákou, přehazovačky PBW, brzdy, 3-6 kolečka, náby, pedály, dráty a jiný čápoviny. Budu v tom taky dělat značnou debordelizaci, tak docela rád přispěju do "muzea". Dost jsem se kolama a jejich opravama v závwru puberty zabýval, takže toho mám celkem dost, včetně i nějaké literatury, ale tu nedám. Na tech. literaturu jsem zase trochu ujetej já a mám celkem slušnou sbírku knížek, katalogů, příruček, prospektů atd., zejména české poválečné produkce osobních a nákladních aut.

Na stará kola toho mám hromadu. Můžeš být konkrétnější?

Tak tedy ¨taky něco k nostalgii : i já se na stará kolena vracím "ke kořenům" a jak možná někteří již ví, začal jsem opět na doporučení kardiologa jezdit na kole. A vzalo mě to až tak, že jsem si založil sbírku dobových velosoučástek. Ne tedy snad C.a k., ale díly s doby let 50/60/70/80tých přímo sháním. Takže kdyby doma někomu překážely........

Když jsme u tý nostalgie. Před časem jsme tu narazili i na starý pošítače a tak. No a já se rozhod, že se nebudu zarovnávat kravinama a měním původní plány a svojí historickou 286 nebudu nově oživovat a blbnout s ní.


Do inzerce mi to přijde podivný, tak se snad moc nestane, když ty věci nabídnu zde. Nechce se mi to jen tak vyhodit, kdyby to třeba nějakýmu nadšenci udělalo i radost. Jestli někdo víte o někom, koho starý počítače bavěj, sbírá je apod., mám tu pár věcí, který jsem postupně používal a jsou mi k ničemu. Je to ta zmíněná 286, včetně "kopru" 287, 2MB paměti, SVGA 800x600x16, 2MB RAM, 40MB HDD. Dál nějaký IDE řadiče, karty portů, možná i nějaká grafika, myši (mezi nimi např. i Colani mouse, od designéra Colaniho, mmch do ruky nejlepší myš, co jsem kdy měl.)


A pak tu mám z dob svého drátkování krabici různých elektrosoučástek a torz čehosi, v čem jsem se kdysi kutil. I to s radostí někomu věnuju, než bych to měl vyhodit.


Bohužel místa je málo, zbytečně to zabírá prostor, tak to musí z domu. Jestli o to nikdo zájem mít nebude, půjde to.

A do třetice stejné auto o cca 11 let později na parkovišti pod Grosglocknerem:

A tohle je druhý:

Když už jsme u tý nostalgie, jeden z důvodů, proč byl jeden žigulík mojí srdeční záležitostí:

RST: Naprosto identická zkušenost, stačil mi taky jenom jeden pohled... ženská holt samovolně nepochopí systém kabriolety spolu, závoďáky spolu 😋


Což mi připomíná, že musim přilepit stěrač na \'73 911RS a konzoli slunečních clon na \'94 911 Cabrio.

Naprosto znám tyhle pocity... taky máma nějakejm návštěvám půjčovala moje opečovávaný plechový Tatry od KDN nebo Ferrari 1:18 od Buraga. a zrovna tak se zůčastnění divili, jak jsem to poznal. No zkrátka jsem věděl, jak jsem je měl na poličkách narovnaný.


A nedávno soused říkal, že vyklidil půdu a vyházel starý hračky po nich, že už o to nemá nikdo zájem... třeba ŠD11, T813 a jiný bezcený kraviny.

Naprosto přesně.. ještě se zúčastnění na destrukci cítili dotčeni, že jsem nasr.. příště to odnesly plast. modely letadel. Ve dvou Merkurech (2P+3P) dodnes nevím, co zbylo a v jakým stavu, ještě jsem se dodnes nepodíval.

Zpříbuzněné předškolní děti jsou největší pohroma, znám to z vlastních zkušeností, ten tlak a drama a ošklivé pohledy když nechceš polevit a dát všanc opečovanou kolekci...


Ale díky tomu jsem si zachoval svou sbírku Porsche v celkem rozumném stavu.

Já měl myslím kompletní sadu devítikorunovejch plast modelů KDN, bohužel je našla máti a půjčila na hraní synovci, když mu byly snad dva roky.. Zachránil jsem vcelku už jen dva nejhnusnější, Ford Anglia a Fiat 1800, třeba 110R už ne - přišlo o "A" sloupky.. zbytek na kaši.

jj taky mám ve sklepě plnou krabici hraček co měli mí synci je tam taky hafol IGRÁČKŮ.Až se jednou dočkám vnoučat tak je vytáhnu a bude následovat školení jak s tím co nejšetrněji zacházet, že to je něco jako relikvie 🙂





No jo... ale to bych jim napřed musel vysvětlit co to jsou relikvie, ale než to pochopí tak je zase schovám 🙂)))))))

Igráčků mám asi 12, můj první byl Zedník.


Pak byla ještě série obdobných figurek, menších, Hej Rup. Těch taky několik mám.

Igráček Stavař

Igráček je fakt doprej.Taky jich pár měl včetně zdravotní sestry🙂





Igráček SERVIS

Merkury som mal všetky (I, II + ten elektrický), ale z toho som moc rozumu nemal... Kde to skončilo - ktovie. Myslím že to bola lepšejšia vec ako lego.

Merkur to byla dobá věc, bohužel sem měl jen dvou patrový. Bratr na tom byl lépe měl tři patra. Igráček byl taký výborný, muj ddvouletý syn již vlastní také jednoho novodobého v kufříku a na vánoce bude přírusek igráček s autem.

Jj, dokonce se mi podařilo kus prvorepublikovýho merkura získat. Zachránil jsem ho před šrotem. Jinak mám schovanýho svýho normalizačního, dokázal jsem si s tím vyhrát dlouhé hodiny ještě i na gymplu. Lego má sice taky něco do sebe, ale je to víc hračka. Merkur vyžaduje víc koumání.


Měl jsem taky několik stavebnic obdobných legu, zpravidla se to k nám dostávalo nějak z východního německa. Stavěl jsem domečky, bagry, traktory a tak. A pak taky existovala nějaká východoněmecká stavebnice, zase jako lego, a daly se z toho stavět různý auta, velikost cca jako 1:43, ale měřítko je jen kvůli velikosti autíček. Nic konkrétníhose z toho postavit nedalo.

On taky je Merkur o několik desítek let starší než Lego.


Jak chybně píšou ve článku není to žádná normalizační vymoženost, ale záležitost prvorepubliková.

Tak u mě vede Lego 🙂)) holt Merkur mě nikdy nechytl.

http://www.novinky.cz/zena/deti/219515-retro-hracky-ktere-potesi-i-dnesni-deti.html Člověk by skoro chtěl být zase dítětem🙂)).