Udělali soudruzi chybu?

Tak jo 🙂

RST: 🙂))

EMINEM: Podtrženo sečteno, tahat vzduch ven je technicky menší problém a energeticky je to efektivnější. A protože alternátoru je jedno jestli do něj vzduch foukáš nebo ho z něj vytahuješ, logicky se prostě používá tohle.

Tyhle starosti bych chtěl mít aspoň den... Sory, ale nedalo mi to.

Tak on si altík nasaje ten bordel sám, aniž bys ho tam tlačil. Vždyť je to jedno, ten vzduch se do něj dostat musí.


Ale jak už bylo řečeno, odstředivé odsávání je efektivnější, proto ho použili.

S Gotrekem nelze nez souhlasit, tak to vemu od lesa. Kdyz budes foukat do altiku natlacis do nej prach a zadres ho 🙂

Důkladně jsem si to třikrát pročetl, byla to hezká lekce z aerodynamiky, ale pořád mi není jasné proč to saje VEN a proč nefouká DOVNITŘ.Bylo by to zbytečné? Vidím v tom jen jedinou výhodu a to sice, že to nenažene tolik špíny do funkčních ploch, protože možná není nutné nijak brutální chlazení.


Pokud to chápu tak lopatky jako by setrvačností katapultovaly vzduch pryč a tím působily největší podtlak ve středu otáčení.Podtlak se pak vyrovnává vzduchem z dynama.

...lze si to představit jako elektrický obvod. Při konstantních otáčkách vrtulky, pokud bude vzduch bez odporu procházet, je to schopné vyvynout nějaký maximální průtok (=max. proud). Pokud to bude tlakovat do uzavřeného prostoru bude to schopné vyvinout nějaký max. tlak (max. napětí). Chová se to tedy jako zdroj s vnitřním odporem. Vnitřek alternátoru klade taky průchodu vzduchu odpor, a rozdíl tlaků na vstupu a výstupu vzduchu je úměrný tomu odporu a průtoku vzduchu...





TÁKŽE:





1) Když uděláme vrtulku která bude schopná dělat obrovskej tlak ale jen malej průtok (velký napětí, velkej vnitřní odpor a tedy malej proud) narazíme dřív na omezení max. průtoku. Ten malej průtok vzduchu bude alternátorem procházet téměř bez odporu, takže ani nenaroste tlak na max. tlak kterej by vrtulka uměla.


(jiný příklad: kompresor umí natlakovat 10atm, ale když mu do nádrže uděláte díru 5cm v průměru, nenatlakuje nádobu protože není schopen dát tolik vzduchu kolik dírou utíká... to že umí 10atm se neprojeví)





2) Když uděláme vrtulku která bude schopná hnát obrovský množství vzduchu ale vytvořit jen malej tlak (malý napětí, malej vnitřní odpor a tedy velkej proud) narazíme dřív na omezení max. tlaku. Ten průtok vzduchu narazí v alternátoru na odpor, zvětší se rozdílovej tlak na maximum a průtok nenaroste na max.


(jiný přiklad: ventilátor umí hnát 1m3 za sec, ale když za něj dáme bednu a z ní úzkou trubku, bude z ní foukat jen trocha vzduchu protože ventilátor neumí udělat takový tlak který by protlačil úzkou trubkou 1m3/s)...





ideál bude někde uprostřed 😉))

JANO130RS: Myslím že se nepleteš 😉 Lopatka která bude skloněná proti směru otáčení přejde v extrémním případě do spirály. Průchod vzduchu bude trvat dýl (=> menší průtok vzduchu), ale zvýši se tlak. Ze systémového pohledu bude ideální stav závislý na odporu který průchodu vzduchu klade alternátor. Učebnice fyziky napoví 😉

Tvar a poloha ako aj zakrivenie lopatiek majú zásadný význam pre rýchlosť prúdenia vzduchu resp. zmenu tlaku.Skús mrknúť do SŠ učebnice




zaoberajúcej sa prúdením tekutín.Lopatky zahnuté v smere otáčania rotora =väčšia rýchlosť menší tlak,zahnuté dozadu väčší tlak a menšia rýchlosť prúdenia. Radiálne kolmé na os sú kompromisom. Dúfam že sa nepletiem.

No, pokud by jsi chtěl vhánět vzduch dovnitř a použil k tomu radiální ventilátor byl by to tak trochu rovnák na ohejbák... Asi by si dokázal vhodným tvarováním lopatek dosáhnout toho aby strhávaly vzduch z okrajů ke středu, ale snížil by jsi si účinost o odstředivou sílu. Vzduch ať už je lopatkou strháván kamkoliv je totiž zároveň přinucen k pohybu po kruhové dráze a tudíž na jeho molekuly působí odstředivá síla. A ta je právě využita v principu radiálního ventilátoru. V podstatě by lopatky mohly být umístěny i "kolmo" tak že by jejich osa procházela středem řemenice, protože principem je hlavně ten vzduch roztočit. Ale výhodnější je dát jim nějaký sklon tak jak to vidíš na reálném alternátoru. Pokud by jsi ten sklon naopak zvyšoval, došlo by postupně ke klesání účinnosti. Takže věř, že výrobce si dal dost práce s tím aby nalezl optimální sklon lopatky vzhledem k účinnosti. Jediným vylepšením by byly lopatky které nejsou rovné, ale o smyslu takové úpravy vzhledem k náročnosti pochybuju. Pokud by jsi se do toho přesto chtěl pustit inspiruj se třeba zde na obr.6:





http://www.lke.cz/sluzby_proudeni.htm

Očekával bych spíše, že lopatky budou vzduch vhánět dovnitř, protože mi to přijde daleko efektivnější, než dělat podtlak v neutěsněném prostoru.


Jak to dneska natočím, tak budu zkoumat proudění s průsvitkou 😀

jestli tě dobře chápu tak princip je že to saje z altíku vzduch jelikož tam tlačit vzduch je blbost jako u vrtáčky taky ti fouká a nesaje to by byl pak vysavač 🙂

a kam myslíš že to fouká?🙂

Asi ne, ale stejně mi nesedí jakým způsobem jsou udělány lopatky na dynamu a altíku. Jsou podle mě otočené na druhou stranu. Točí-li se řemenice po směru hodinových ručiček, tak by bylo daleko efektivnější, kdyby byly lopatky otevřené na opačnou stranu, ne?


Nebo se mýlím? 😀