Pro pobavení:-)

Také přidám něco pro zasmání, z vlastní zahrádky. Nedávno jsem v dílně něco řezal flexou. Sédgra přišla, že potřebuje s něcím pomoct. Když jsme to vyřešili, vezmu flexu a chci pokračovat. Automaticky sáhnu do šuplíku, kam dávám brýle, ale nic tam nebylo. Říkám si to není možný, pořádně vyšoupnu šuplík ale brýle tam nebyly. Sakra kam jsem je položil ?? Prohledám všechna místa, kam bych je mohl položit. Nic. Podruhé. Zase nic. Prohledám i místa, kam bych je asi nikdy neodložil. Nic. Vztekem mi naskakují žíly na čele, protože jsem to chtěl ještě dnes dodělat. Prohledám ještě jednou úplně vše. Nic. Se slovníkem dlaždiče poklidím dílnu smířen s tím, že to dodělám až v pondělí, až koupím nové brýle. V koupelně se nakloním nad umyvadlo mrknu do zrcadla, chci si umýt ruce. To snad ne! Kouknu do zrcadla ještě jednou. Prozíravý čtenář si domyslí, co jsem měl nahoře na hlavě 🙂

Tak já se taky přidám : příhoda je z doby, kdy kilo bylo poslední výkřik


vyrobený ve Škodovce. Kamarád si taky jednu lehce ojetou kupil a po pár dnech se s ní jeho manželka s dvěma dětmi vydala sama na Slovensko k příbuzným. Zaparkovala u obchodu a děti nechala čekat v autě.


Když se vrátila do auta, nepodařilo se jí ho nastartovat Po marné snaze několika Slovenských gentlemanů auto zprovoznit, našla poštu (kde byli tenkrát ještě mobily?) a zavolala manželovi do Prahy, co se stalo.


Samozřejmě s příslušnými výčitkami.


Kamarád sedl do druhého auta a vydal se za nimi, cca 500 km.


Než dojel na místo, řidička podrobila děti výslechu co že s autem provedly, že nejede.


Než kamarád přijel na místo, kilo už zase spokojeně vrčelo.


Dětičky se totiž při čekání v autě nudily, prohledávaly kastlík v palubní desce, našly tam jakýsi vypínač a zkusily co to udělá, když ho vypnou, Neudělalo to nic, tak je přestal bavit a nechaly ho ve vypnuté poloze na pokoji.


Po podrobení útrpnému právu, si vzpoměly a přiznaly se.


O tom vypinači se prodávající zapomněl novému majiteli zmínit, asi na něj taky zapomněl.

Nebo nám se teď stalo, že kilo ne a ne chytnout, už jsme kolem toho lítali jak zběsilí až se zjistilo, že jak se nasazovalo víčko u rozdělovače, tak uhlík zaskočil dovnitř a pružinka ho nevytlačila ven. 😀

krátce stručně: Předchozí majitel eRka zabudoval vypínač zapalování, a hádejte, kdo jediný se na něj vždycky nachytá a startuje s klením do zblbnutí...

Moje příhoda o tom, jak jsem kvůli ztrácení vody vyměnil těsnění pod hlavou dřív, než jsem utáhnul kohoutek na chladiči, už je asi známá 😀

Mě se minulý týden stalo, že jsme s rodinkou dorazily z výletu erkem.Po vyložení všech a všeho jsem se jal zaparkovat autí do garáže.Když jsem chtěl nastartovat, najednou vše zhaslo a nic nefungovalo.Asi po půl hodině jsem přišel na to, že když jsem svařoval, odpojil jsem mínus pól, po skončení prací opět zapojen,ale nebyl dotažen 🙂


Nic méně to asi byla předzvěst toho, že mi za tři dny vyhořela komplet elektrika pod přístrojovkou 🙁

...a to Ti dva dodneška nepřišli na to že jsem ten řemen naříznul... 😉))

jo jo, to bylo 😀





jeste ted se citim trapne, kdyz si na to vzpomenu... 😀

Jo jo to bylo tenkrát hodně hustý 😀DD

joooo, ted jsem si vlastne vzpomnel na zajimavou... 😀





Schwejk mi dodelal motor a dali jsme ho naimplantovat do eRka. S motorem byly nejake problemy, ale to ted neni dulezite. Kazdopadne vim, ze v sobotu pozde vecer jsem jel do Plzne a v ramci testovani jsem mel od S.D.Gotreka pujcenou velkou remenici na vetrak + remen od Gotreka, kterej on jezdim v tisicovce nekolik let...





Jel jsem si po dalnici svych 130 a pohoda... Najedou podivnej zvuk z motoru, kterej jsem identifikoval jako povolena 7-micka sroubek zezhora s obruce ventilatoru. Jedu dal. Zbezna kontrola budiku - voda mela 110 stupnu!!! Hned zastavit na dalnici, voda vari, vyfukove svody do cervena... Kontrola obruce - drzi... Zvedam telefon a volam Schwejkovi, po scenarich typu prasklej ventil a ja nevim co vse jeste za mnou Schwejk v noci vyrazil cca 150 km... Dojel, zasvitil do motoru a ejhle - chyba identivikovana 😀 Spadnul Gotrekovo remen a podivne zvuky byla remenice (Remen byl moc silnej a tak se svliknul a ty zvuky byly podlozky)...





😀





Pak jsme doma ztrestali lahev J.P. Chenet 🙂

No já tak trochu přispěji.


Jeden čas jsem jezdil každodenně do práce Rapidem na LPG. Vše fungovalo jak má a já jsem si tak v duchu říkal,že lepší auto není. V pátek jsme dorazil do dílny a auto zaparkoval s tím ,že v sobotu provedu zběžnou kontrolu všech náplní a vůbec to tak nějak prohlédnu jak denní ježdění ubírá na životnosti celého auta. V sobotu jsem se rozhodl,že než se pustím do kontroly zajedu si koupit čerstvé dobře vypečené houstičky.Sednu do auta otočím klíčkem,startér točí jako zběsilej,ale motor né a né chytnout.


Sice jsem to nechápal ,ale šel jsem se podívat do motorového prostoru. Všechno jsem vokometricky zkontroloval,ale nic jsme nezjistil. Všechny kabely jak mají být vše jsem prohmatal.A auto pořád stávkovalo.tak jsem si dal Rauch pauzu a znova se zanořil do motorových útrob. Asi po 2h jsem byl už tak vytočenej ,že jsem začal s rozborkou všeho co souvisí se startováním. Po dalších zhruba dvouch hodinách to už přesně nevím,neboť pojem času pro mne stratil význam a vypěčené houstičky byli v prachu. Jsem začal propadat totálnímu zoufalství. Všechno kolem motoru a spínací skříńky rozebrané. Dráty vyseli bez ladu a skladu ,dávno jsem si už nepamatoval kterej kam patří. No prostě byl na mně a auto pohled jak na Zdeňka Svěráka,který si nechává rozebírat Trabanta Jaromírem Hanzlíkem v komedii Slavnosti Sněženek. Rozdíl byl jen v tom,že já předstíral,že tomu rozumím.


No ve finále už jsem byl rozhonutej ,že motor půjde ven .Nebýt jedné dobré duše, mohlo to tak dopadnout. Ta dobrá duše se mně s naprostou neohrožeností a to musím zdůraznit, protože jsem vypadal jako rozzuřenej bejk ,kterému ukázali červený hadr ,zeptala jestli tam mam plyn.


V první chvíli jsem si v duchu poklepal na čelo a myslel si něco neslušného,ale nedalo mi to a odklopil sedačku. A při pohledu na budík na bombě jsem to konečně pochopil.


Rozhostil se mi na duši takový pocit blaha jako tomu malovanému človíčkovi z večerníčku ,který ,když na něco přišel,křičel Hurááááá a bil se přitom mužně v chabou hruď. No prostě usmíval jsem se jak měsíček na hnoji.

Taky pěkný 😀





To kámoš prodával před cca 13 llety solidně ojetou eMkovou škodovku, řekl si za ní 10.000 (v té době to byla zhruba průměrná mzda v čechách), což silně převyšovalo její hodnotu, našel se matěj, co si pro ni přišel a když chtěl odjet, tak ho musel roztlačit, 😀DD

Mě se kuriozní příhoda stala dneska... měl sem vyrazit s eRkem na technickou, ale dneska ráno sem zjistil, že startér ani nehlesne, ikdyž byla baterka celou noc na nabíječce. Když sem dorazil na místo, tak se tam objevil člověk ohotný mě roztlačit, abych se dostal do dílny na měření emisí, potom opět ten samý člověk pomohl, když sem jel přímo na linku stk... I technikovi sem se snažil vysvětlit, že včera auto startovalo jak ďábel, ale dneska asi má špatnej den... on sedl do auta a auto chytlo na brnknutí. Potom vypnul motor, když zkoušel světla, ale odjížděl sem s tím já a startér zase stávkoval, tak mě zase museli vytlačit ven.

To rodiče mýho kamaráda z dětství se na sklonku komunismu celá rodina se všema prarodičema složili a zakoupili si nový vůz škoda 105. Do té doby jezdili s Oktávií každý víkend na chalupu na Křivoklátě. S novým vozem byli velmi spokojeni, samonavíjecí pásy, ipur kam jen dohlédneš, ale asi po měsíci něco začalo někde vepředu nepříjemně rachtat, obzvláště na kostkách v kopci kolem hradu Křivoklátu to změlo opravdu hrozijě. No lezli pod to, zkoušeli, vyklízeli, hledali, nenašli, tak to odvezli do Mototechny, že to musí bejt asi něco na hřebenu a po půl dni hledání mechanik objevil někde za palubkou zapadlou krabičku bonbónů, zavaných "antiperle" 😀 Pamětníci jistě znají, jak balení, tam ten zvuk "plast & broky" 😀DD

Mám takových příhod taky celkem dost. Dokonce jednu o řazení.


Když jsem jezdil do práce s RM I, taky šlo nějak blbě řadit, až nakonec kvalty "dozadu" vypadávaly, zpátečka nešla pak už vůbec. Tenkrát jsem dokázal tak akorát sundat kolo, takže scénáře o výměně či opravě převodovky mě děsily.


No, nakonec to byla chybějící plastová kulička v konzole. Po výměně konzoly to řadilo zas jak nový.

to LUC: z toho duvodu ja radsi davam u eRka nahoru packy obe dve 🙂





no, ja jsem nedavno nacerpal do jednoho z mych vozu cca ve 22:00 hod naftu, a to 50 km od meho bydliste... samozrejme, ze plnou nadrz - az po okraj (byl jsem na sluzebni ceste a doklad mel slouzit na uhradu casti cestovnich nakladu) 🙂

to ja si zas vzpominam jak jsem slunicko probouzela po prvni spolecne zime...a misto sytice jsem pustila topeni a divila se, ze nechce naskocit 😀 a ze po naskoceni hned zdecha 😀 jeste mi tenkrat martin rika, mas zaply sytic? a ja na nej..jasne, ci sem blba, nebo co? 🙂 ale pak mi to nedalo a nenapadne jsem tam ty dve packy dole vymenila 😀 a hele ho 😀 priznala jsem to, ale s mensim odstupem 😀

A přihodím i z jiného soudku - taky pro pobavení. Aspoň já jsem se pobavil.





Kšiltofffka s velkým K. Kšilt 30 cm s praktickými přihrádkami na prezervativy. Pro frikulíny a totálně fajnové šmekry 😀

Spíš bych to nazval Blbý a blbější 😀





Už jsem to jednou dával k dobru v obdobném tématu, ale klidně zopakuji. Na felici jsem jednou získal neklamný pocit, že jaksi tuhne řízení. Po důkladné kontrole všech možných viníků, kdy jsem pochopitelně neobjevil nic, co by to mohlo způsobovat, jsem upadl do rezignace a řekl jsem si, že se s tím budu muset naučit žít.





Asi po čtrnácti dnech jsem byl dofoukat kola ....





🙂))

eRko už najelo pár kilometrů, ale stále jsem chodil a nějak jsem nebyl úplně spokojen s řazením... prostě, někdy šlo líp, někdy hůř, zpátečka se musel vyřazovat silou a vůbec, bylo to takové nějaké nic-moc...





Říkal jsem si, to bude převodovkou, bůhví, co už má za sebou... Nechá se někdy v budoucnu repasovat...





Předevčírem jsem montoval držál na válec ruční brzdy a koukám - konzola řezení je chycená jenom na 2 šrouby a i ty jsou ještě povolené...





Tak jsem nasadil všechny šrouby, utáhl je, řadičku ohnul směrem vzad, abych si nemlátil prsty do palubky a hádejte co?





Všechny kvalty tam jdou jako víno, přesně a na relativně krátkých dráhách...





Kéž by všechny závady šly odstranit takhle jednoduše🙂





Pokud máte taky podobné "veselé historky z natáčení" podelte se, cizí neštěstí vždy potěší🙂