Můj "zelený sršeň".

Tak toto je můj "zelený sršeň". Škoda 110 R z roku 1977. V příštím roce oslaví kulaté třicátiny. Auto je v původním stavu. Vlastně v takovém, v jakém ho dovezl z Mototechny ještě můj otec. A protože se s ním moc nejezdí, tak vám ho - fandům Škodověnek - alespoň formou obrázků ukážu. A tak trochu se s nim pochlubím. Má to ode mě, spolu s úspěšně provedenou technickou prohlídkou a emisemi jako předčasný dárek ke svému výročí. :-))) Je to takový můj mazlík. :-)))

Co dodat. Hodně lidí se mě ptá, jestli je to auto vážně v původním stavu. A já nemohu odpovědět jinak, než že ano. Jsem sice druhý majitel v technickém průkaze, ale prvním byl můj otec. Tak že autíčko zůstalo v rodině. Bylo mi šest, když ho otec dovezl z Mototechny. Bylo to v zimě. A to bylo poprvé a také naposled co auto vidělo sníh. Při cestě do garáže. Jinak už v zimě nikdy nevyjelo. A vlastně ani v dešti ne. Pokud nezačalo pršet zrovna ve chvíli, když bylo venku. Je garážované. Což se určitě hodně podepsalo na jeho původním stavu. K autu si otec nechal v Mototechně namontovat přední čelní černý spoiler. Autorádio, které se montovalo jen na vývoz na západ a také okrasný nadstavec výfuku. Je dvoulaufový. Byl sice homologovaný, ale v minulosti při každé technické prohlídce odsuzovaný. Museli jsme ho vždy demontovat. Naštěstí dnes už je vše v pořádku a zůstává součástí vozu. Dodatečně se montovala jen zadní červená mlhovka. Tak že odpovědi na mj. velmi často kladené dodatečné otázky. Černý nástřik prahů – původní. Chromované mřížky – původní. Poklice na kola – původní. Oranžové nálepky ve tvaru trojúhelníků v rozích předních skel – původní. Exteriér – původní. Interiér původní. Autorádio sice pouze mono – přesto původní. Vůz má najeto 46 000 km. Samozřejmě, že jsou měněné pneumatiky, autobaterie, svíčky, filtry, kapaliny, oleje. Textilem zeleně potažené gumové benzínové hadičky jsem měnil před rokem. A na zelené kabely ke svíčkám se chystám letos. Byl vyměněn kryt karburátoru, včetně těsnění, ze kterého vypadla trubička k benzínové hadičce a také byl problém s pravou zadní brzdou. A to už od novoty. Ale vše se dalo do pořádku a nebýt stáří vozu. Nebyl nikdy žádný jiný problém. Bylo to ale vykoupeno tím, že se z vozem opravdu jezdilo jen málo. Otec byl řidič profesionál a Erko si koupil spíš jen na parádu, než na ježdení. Říkalo se mu kdysi Kočkolap. Tomu autu. Dnes to ale svému tátovi zazlívat nemohu. To, že s autem moc nejezdil. Co myslíte? :-)))