Edisovo eRko z Tuzexu

Přemýšlím jak začít. Napsání tohoto článku jsem dlouho odkládal, ale jdu na to nebo mi LL nedá pokoj : ))

Nevím, jak se Vám virus jménem Škoda 110 R Coupé dostal pod kůži, ale mě to přepadlo někdy mezi 7. až 9. rokem života, kdy jsem viděl v hračkářství model Erka na dálkové ovládání. To bylo to co jsem hrozně nutně potřeboval dodat od pana Ježíška pod stromeček. Však jsem taky zahrál pár plačících scén v hračkářství a to hodně nahlas, aby pan Ježíšek slyšel.

A představte si, že on to slyšel. Nevím jestli byl hezčí ten model nebo ta krabice, na které bylo Erko vyfoceno přesně v takové podobě, ve které bych ho dnes měl rád v garáži a to ve žluté barvě se Sprintama na kolech. Bylo to také období kdy jsem se věnoval brutál tuningu. Nevěřili by jste, jak ta kárka jezdila rychle "s přeplňováním" na 9-ti voltovou baterii : ))) Pravda motůrek nevydržel navěky a auto zůstalo jen jako výstavní exponát. Snad jsem se z toho poučil do dalších let a s tuningem na Erku jsem definitivně skončil. Od té doby jsem zastáncem originál vzhledu : ))

Asi nemá cenu rozepisovat se o všech vozech, které jsem vlastnil. Po získání řidičského průkazu jsem zatoužil po vlastním voze. Volba byla jasná Š 110 R, ale dle otce a ostatních členů rodiny bylo Erko jaksi mimo dění a pravda v tom období bylo bráno jako vysloužilec (psal se rok 1991). Koupil jsem tedy od otce Š 120 L, kterou jsem přes jeho nevoli po půl roce vyměnil za Rapida. Pak přišel Rapid 130, dááálší Rapid 136 a pak jéééště novější Rapid 136 r.v.1990.

V roce 1993 nastala další životní etapa, kterou byla svatba, později první syn, ještě později druhý syn a o zábavu nebyla nouze.

V roce 2001 jsem získal zaměstnání se služebním vozem, který jsem mohl využívat i pro své potřeby. No a bylo to tady znovu - již zmiňovaný virus Š 110 R. Přišel jsem na manželku s otázkou - "Víš miláčku, co kdybychom si pořídili takového mazlíčka do garáže?" : )) Souhlasila - a já jí mnohokrát děkuju : ))

Nastalo čtení inzerátů, telefonování, prohlídky různých exemplářů, však to znáte.

PRVNÍ POKUS

No a je to, Škoda 110 R v perfektním stavu, r.v.1978, červená, minimálně jetá.

Když jsem se vydal na prohlídku a viděl ho, tak se to ve mě hrozně pralo. Bylo posr... od slepic, zaprášený ve stodole, nebrzdilo, chtěl jsem ho, ale nebyl jsem si jist, jestli je to to pravé. Už nový techničák, plastové nárazníky, 13-ky, plast. poklice atd. No co, šel jsem do toho.

Začalo to nakupování, utrácení, shánění nárazníků, zadních lamp, loukotí, go brzd, výměna ložisek atd., atd.

Když se auto podobalo mé představě, tak přišli rodiče s nabídkou výměny našeho malého bytu za jejich prostorný okál. Samozřejmě s menším doplatkem : ((. Je Vám asi jasný co následovalo. Erko musíme prodat za každou cenu! V domnění, že ho nikdo nebude chtít za KAŽDOU cenu. Dal jsem do inzerátu "odrazovací prajs" 50 tisíc. Prodalo se ještě dřív, než inzerát vyšel. Koupil ho sám pan šéfredaktor tunerského časopisu.

Takže sbohem, ať slouží! : ((

Samozřejmě nebyl to úplný konec mého erkaření. Navštěvovali jsme nadále srazy, které jsem objížděl ještě s Rapidem již někdy od roku 1998, bohužel teď už jen s civilním vozem "na kukačku".

LIBĚNA Z TUZEXU

Rok 2005 je ideální stav, bydlení zajištěno, rodiný vůz taky. Moje zlatá, tolerantní manželka cítí, že jsem neustále nakažen zmiňovaným virem a já pomalu pročítám inzeráty, co kdyby tam byla nějaká výhodná koupě : ))) Vzhledem k tomu, že hodně cestuji po Čechách, mám více možností ke koupi.

V Plzni jsem koupil inzertní noviny a pročítám - Prodám Š 110 R, garážovaná, slušný stav. Ihned reaguji a po telefonu se dozvídám, že majitelka auto zdědila po zesnulém otci a on že byl první majitel. Ihned vyrážím. První dojem nic moc, docela omlácené, blatníky vyťukané kladívkem, díry od reproduktorů pod oknem, jo a nešlo nastartovat. ALE - první majitel, servisní knížka, zakoupeno v Tuzexu (k tomu mapka s popisem, kde se sklad Tuzexu nachází : ))), vyhřívané zadní okno, vyrobeno 29.3.1980 - prodáno 25.4.1980, barva červená 8125, najeto 125000km, náhradní origo prahy, origo plast.černé pokličky, zachovalý interiér, celkem bez větší koroze. Cena velmi slušná, NO NEKUP TO! : )))

Stav po koupi květen 2005

První mytí, při kterém zjišťuji stav vozu.

No není to zlé. Manželka sice kroutí očima nad mojí Liběnou, ale ujišťuju ji, že toto je začátek a slibuju, že autíčko bude krasavec. To jí je ovšem jasný a toho se právě obává : ))

A zas pěkně od začátku - shánění nových dílů, koupě nových : )) hliníkových kol Otvíráků a dalších drobností.

Stav listopad 2005

Poslední focení před zazimováním

A máme tady jaro 2006

Konečně se pouštím do pomalého odstrojování.

Září 2006

Vyrážíme s Láďou Ladičem za Petrem alias Ťopajsem

Ťopajs bude dávat Liběnu po technické stránce tak nějak do kupy - brzdy, spojku, vymění ložiska, přetěsní atd., atd.

Nejprve jsme ji chtěli táhnout na laně za mou služební Fabií, ale očesaná "polonahá" Líba si vesele švitoří, až na absenci blatníků a SPZ v depozitu není technických důvodů, proč by nemohla jet po vlastní ose, tak po krátké dohodě, že v případě silniční kontroly Láďa dá body a já prachy na pokutu, jedeme za sebou "na drzovku" : )) Obdivuju Láďu, který statečně usedá za volant. Tiše mu závidím, obzvláště v kopcích, kde mi povážlivě ujížděl : )))

Můj cíl je zcela jasný.

Auto se budu snažit dát do ryze původního stavu, barva červená 8125 nebo žlutá(?), kola 13-ky s poklicemi Sprint (už mám nový : )) a vše ostatní zkrátka jak má být.

Jsem rád, že jsem se konečně dostal mezi podobně zavirovaný lidi,

kteří jako já stále věří na Ježíška : )))

eRkař Edis