Radkova Red Machine

Jak to všechno začalo.

Škoda 110R neboli eRko se mi líbilo odjakživa, jen jsem si nedovedl představit, jak bych mohl někdy vlastnit jiné auto než žigula. Jeden Žigulík mě totiž provází celý život a je jen o 5 měsíců mladší než já. Pak jsem jich potkal ještě několik dalších, ale tento stále zůstává v majetku naší rodiny a těžko asi ponesu až nebude. Přeci jen jsem v něm strávil většinu z jeho 220 000 km. Velkou část na zadním sedadle, asi 70 000 km za jeho volantem.

Ke zlomu došlo v roce 1998, kdy jsem si eRko pořídil. Vše začalo už v roce 1997, kdy si můj spolužák koupil nádherné červené eRko. To bylo v době, kdy jsem skládal ze dvou žigulíků jednoho, ve svém životě 4. Nedalo mi to a už na jaře 98 jsem si koupil vlastní E R K O.

Mám eRko!

Teda eRko, byl to nepojízdný vrak, neurčitě žluté barvy a já si tenkrát usmyslel, že to bude jezdit a že to dám dopořádku. Když jsem to začal rozebírat, musel jsem dát za pravdu všem, co mi říkali, že to vyvařit nepůjde. Ta kastle se úplně rozpadla a zbyl mi z ní rám předního okna pro případ, že bych někdy stavěl roadster ze stovkového skeletu. (ne nejsem cvok).

Tyhle věci jsou už dávno taky pryč, sloupky posloužily Petkarovi v jeho eRíku. Pak mi zbyl motor s převodovkou, skla, něco sedaček, palubka a pár drobností. Hlavně ale Papíry a číslo! Za to vše jsem zaplatil 3000 za auto + 500 za odvoz na odtahovce. V létě 98 jsem si na vrakovišti vyhlídnul kastli eRka, kterou jsem si nechal dopravit k rodičům na dvůr. Bylo to vlastně skoro celé auto, jen jsem z něj nechal vyndat motor a přední sklo, což zpětně považuji za pěknou blbost. Tato taškařice mě stála 5000,-. To jsem byl pořád ještě na začátku a netušil jsem, co se dá za co pořídit. Beru to tak, že každý školení se musí platit.

Vzniká RedMachine

Když mi to auto složil majitel vrakoviště na dvůr, měl z toho zbytek rodinky (rodiče + sestra) první Vánoce. Slyšel jsem pokřiky typu "Jé, Radeček si koupil autíčko", "Co s tím vrakem budeš dělat?", "To bude někdy jezdit?, vždyť to nemá světla atd atd." Uznávám, že pro lidi zvyklé s autem pouze jezdit to byl asi šok. Ono to bylo sice skoro celé auto, ale chyběly mu všechny přední plechy, okno, motor i zadní světla, takže povrch karoserie začínal dveřmi. Bylo to ale eRko, bylo moje a já se nedal zblbnout. Ihned jsem se pustil do vyklizení vnitřku a podrobné prohlídky stavu auta. Potřebovalo to vyvařit vršky podběhů, vaničku v kufru a asi 2 díry v podlaze a pár drobností. Naštěstí jsem našel přeci jenom spojence v tátovi, který mi vyjednal klempíře a pomohl mi k němu auto odtáhnout. Než k tomu došlo, posháněl jsem chybějící plechy na vrakovišti, odkud byla i ona kastle. V této době se po mém boku už občas vyskytovala moje drahocenná žena, která se mnou vydržela ještě skoro rok chodit, aby si mě pak v červnu 99 vzala. Aspoň dobře věděla do čeho jde.

Těsně před zimou jsem auto přivezl vyvařené od klempíře, nejnutněji ošetřil proti korozi, postupně namontoval motor, zasklil přední okno, přidělal přední plechy a pár dalších drobností. V té době jsem taky na inzerát pořídil litá kola tzv. loukotě. Byly v nic moc stavu, po vytmelení, přebroušení a nastříkání barvou na disky docela ujdou. Už jsem viděl dost odvážlivců na horších.

Hned jak to šlo, na jaře 99 jsem s autem pokračoval a motor si poprvé zavrčel. Jeho zvuk mě moc nenadchnul, protože se z motoru začalo ozývat podivné cvakání a ozývá se doposud. Domluvil jsem s prvním borcem (teda byli tři), který mi to byl ochotný nalakovat. Po nalakování jsem zjistil, že to byla další osudová chyba. Postupně jsem zjišťoval, že to bylo vyloženě zprasený (bohužel slušný výraz jsem pro to nenašel). Začátkem května jsem si vzal týden dovolenou, auto nastrojil do toho nejnutnějšího, krátkými pojížďkami vyzkoušel a poté se s ním vydal do Brandýsa, kde bylo moje působiště. Ještě jsem si nechal vyměnit kulové čepy řízení, seřídit ventily a pár dalších drobností, aby auto bylo aspoň 90% funkční. Během léta jsem ho postupně dotvářel, až jsem se jednoho dne vydal na STK. Prošlo až na pár drobností. Dostal jsem známku na 3 měsíce, protože nesouhlasilo číslo kastle. Musel jsem se vydat na mnou velmi oblíbený úřad - Dopravní inspektorát. Po vyplnění formuláře a vystání fronty jsem jednak dokázal konečně auto přihlásit na sebe (bez STK to nešlo) a v druhých dveřích přepsat číslo kastle a barvu. Jenže bum! Ta kastle podle DI je přihlášená a jezdí.

Kupní smlouva z vrakoviště mi byla na nic. Naštěstí mi sdělili adresu majitele vozu, toho jsem sehnal, jenže on auto prodal, nepřepsal a ten někdo to dal na vrakoviště. Opět naštěstí se mi povedlo onoho člověka dohonit, získat velký techničák, já moh auto odhlásit a kastli si přepsat na sebe. Pak znova na STK, známka už na dva roky a bylo vystaráno. Já mohl konečně jezdit legálně se svým eRkem! Jenže! Během toho roku a půl bylo nějak moc zklamání kolem auta, že se nějak nedostavila očekávaná radost. Sice jsem na auto dal loukotě, křídlo, světla, vyhrál jsem si s panelem na rádio a spoustou maličkostí, ale nebylo to ono.

"Kastle"

Ani už nevím přesně kdy, ale snad na podzim 98 nebo na jaře roku 99 jsem se rozhodl začít si plnit sen o kabrioletu na bázi eRka a koupil jsem auto ve zvláštním stavu - něco jako po renovaci s perfektním lakem, něco naprosto šílené. Bohužel auto jsem skladoval u známého na vrakovišti, neměl jsem na něj vůbec čas, tak jsem přes telefon nejprve z auta prodal motor a pak i celý zbytek. Jak auto vypadalo před prodejem zbytku, je vidět na následujících fotkách, původní stav zachycen nemám:

"Kastli" si v létě 2001 odvezl někdo na odtahovce do Kralup n/Vlt, tak jí snad vdechl nový život. Nemám do Kralup daleko, tak pokud tam auto ještě je, docela by mě zajímal jeho osud.

Poté jsem na podzim 99 objevil inzerát na prodej eRka na anglických plecháčích za 5000,- a bylo rozhodnuto. Současně s dokončováním RedMachine I se mi u baráku objevilo další eRko - základ budoucího RedShadow , který svůj život u mě začal jako RedMachine II . Po zkušenostech s RM I jsem nikam nespěchal, chtěl jsem to udělat všechno pořádně. Mé plány byly, ře až bude RM II jezdit, pustím se znovu do RM I a až bude, tak bude. Na RM I jsem opravoval jen to nejnutnější, aby byla stále provozuschpná neboť nás vozila do práce.

Bohužel nemám žádný fotky původního stavu, ani z období tvorby, tak jen pár obrázků finální podoby.

Popis vozu a jeho úprav:

- Zcela normální eRko bez úprav podvozku nebo motoru.

- Kola 185/70 R13" 5,5x13 "loukotě"

- Nárazníky prepreg z mezitypu r.82

- Přední spoiler

- Zadní křídlo "Hrazda" od MK Koša

- Žaluzie zadního okna

- Tmavý pruh na předním okně

- 4 přídavná dálková světla

- Hliníkový panel na rádio s vypínači dálkových světel a mlhovky a kontrolkami

- Sportovní volant

- Topení Š 120 vpředu v kufru.

- "Rychlé pruhy" a pár samolepících nápisů

Pár dat ze života:

Listopad 2002 - RedMachine byla na zimu uskladněna v garáži, na jaře ji čeká renovace (tentokrát pořádně). Její úděl dopravního prostředku převzal Favorit Pick-up.

Leden 2004 - tak uskladnění se protáhlo o cca rok. Auto zatím stále ještě čeká na renovaci. Vznikly i pokusy prodat ho, ale zatím k tomu (asi naštěstí) nedošlo. Práce na RedShadowovi se přeci jen o něco protáhly.

Únor 2005 - jen malá aktualizace, co se děje s autem dál. No ono se právě moc neděje. Zhruba před rokem jsem se s ním projel, převezl jsem ho z garáže ve městě rodičů do stodoly v mém bydlišti. Motoru se moc nechtělo, byly přilepené písty, ale nakonec si dal říct, chvíli jel na 2, pak 3 a nakonec na všechny 4 válce. Zřejmě bude špatné těsnění pod hlavou, špatně se starutje a pak chvíli bíle kouří. Těch potřebných 80km jsem absolvoval bez nejmenších problémů, odhlédnu-li od cvakání motoru, tak to jede pořád ještě dost slušně. Motor ovšem volá po opravě, o tom není pochyb. No, slibuju už přes 2 roky, že se začne na autě dělat, tak snad letos?!

Květen 2005 - představy o budoucím osudu RedMachine nabývají konkrétnější podobu a tak se mi doma jednoho dne objevilo toto:

Na poslední fotce jsem já při své první jízdě mojí RS.

Květen 2006 - Rok se s rokem sešel a zase nic... RedMachine stále čeká ve stodole, co bude dál. Před časem jsem se pokusil motor přimět k životu, ale nezdařilo se. Jehlový ventil v karburátoru nezavírá a ten se přeplavuje a benzín přetéká ven. Ventil jsem včera (2.5.06) rozchodil, po napumpování benzínu je vše v pořádku. Otáčím klíčkem a motor hned naskakuje. Po skoro dvouleté nečinosti to považuju za úspěch. Po asi 3. nastartování se udrží v chodu a jde celkem dobře, až na to zoufalé cvakání. Pojímám podezření, jestli někdo někdy náhodou nevyměnil eRkovou hlavu za rovnou 110. Poté, co jsem viděl takto "opravený" motor 120LS by mě to už ani nepřekvapilo. No uvidíme, až ho rozeberu.

Květen 2007 - nevím, čím to je, ale poslední aktualizace mi vycházejí vždy na květen. Doplňuju aktuální foto ustájení RedMachine (15.5.07). Aspoň jí není ve stodole smutno, když je tam s WhiteMagicem, oranžovou kastlí a občas s RedShadowem. Do dneška tam bydlí i žigulík, který jede zítra do světa.

2.-4.6.2007 (so-po) - tak mi to nedalo a v sobotu jsem přiměl RM opět k životu, umyl jsem ji z největších nánosů a celkově poklidil stodolu. Motoru se nejdřív chvíli nechtělo, po výměně svíček si dal říct, ale nebylo to stále ono. Odpoledne jsem vyměnil karburátor za náhodně vybraný SEDR a ejhle, staruje a jede to normálně.

V neděli jsem převezl RM do garáže a pustil se do odhalování příčin cvakání motoru. Vypustil jsem podivnou břečku, co měla být olejem, sundal vanu, zkontroloval šály a co se dalo i vůle pístních čepů. Na 2. válci jsou šály špatné, klika je vydřená, takže GO bude nevyhnutelná.

Navíc podle všeho se zdálo, že i pístní čep je volný, takže sundávám i hlavu, píst ven, výběrem z dílů dávám dohromady jiný čep a ojnici s menší vůlí, do ojnice nové šály a zase s tím zpět.

V pondělí po práci dávám vše dohromady, čistím vanu a další věci od černé a hnědé kaše. Po seřízení ventilů a nalití oleje zkouším start.

.... A známé klepání je tam stále. Tak to nechám být a snad to odstraním při celkové opravě v budoucnosti. Zdá se, že celá akce byla k ničemu, ale našel jsem na ní několik pozitiv:

1. motor je opravdu eRkový, aspoň podle hlavy a pístů, vahadla byla "C", ale skončila v motoru RedShadowa.

2. vnitřek motoru jsem poměrně dost zbavil té podivné nahnědlé břečky, co kdysi bývala olejem

3. když už jsem klepání nevyřešil, aspoň jsem motoru prospěl novými šálami na 2. válci a novým těsněním hlavy.

9.6.2007 (so) - chystám se s RedShadowem na slalom do Milovic, tak jsem nucen opět pojíždět RedMachine ze stodoly a při tom fotím aktuální stav auta. Moc se toho nezměnilo za ty roky, jen místo 185/70 jsou na loukotích 165/70, občas postávala i na plecháčích 165/80 R13. To když jsem si loukotě půjčoval na RedShadowa.

Jako velké plus hodnotím výměnu karburátoru, protože startovací potíže jsou tytam a autem se dá hned jet. Uvažuju, že auto dám trochu do pucu a vyrazím na STK, aby se s ním dalo legálně vyjet na silnici.

15.7.2007 (ne) - kamarád likviduje Š100, tak si z ní vyřezávám zadní část karosérie, kterou chci použít do zamýšlené přestavby některého eRka. Stále se nemůžu definitivně rozhodnout, jestli rozebrat a přestavět Machine, nebo Magic.

Zatím se kloním k postupu rozebrat Magica a podle stavu v něm pokračovat, nebo úsilí vrhnout na Machine.

A kde všude jsme byli:

Po několika letech jsem si taky uvědomil, že tu vůbec není ani zmínka, kde všude jsme s RedMachine byli. Nemám ani odevšad fotky.

Mělník 2000 - 35.sraz Felicia-Coupé klubu byl náš vůbec první sraz v životě. Prakticky nikoho jsem neznal, připadal jsem si jak kapka v moři a byl jsem jak v Jiříkově vidění z té spousty aut na jednom místě. Ze srazu mám dojezdovou kartu a pamětní vlaječku.

Tábor 2001 - 36.sraz Felicia-Coupé klubu. Zde jsem byl jen na kukačku, ne jako přímý účastník srazu, auto zůstalo venku na parkovišti.

Klatovy 2002 - 1.sraz škodovek u Klatov, tehdy ještě u hotelu Ruál, další srazy se už konaly v Běšinech. Odsud mám několik fotek z cesty i akce samotné.

Mimo tyto akce se autem jelo občas na výlet či na návštěvu, při mém 3 měsíčním pobytu v Německu s ním Hanka jezdila denně do práce, pak dalšího asi 3/4 roku jsme jezdili společně. Nikdy nás nikde nenechalo a krom klepání v motoru a problematického startování s ním nebyly žádné potíže. Procházelo úspěšně STK. Až mě to dnes trochu děsí, protože na autě nikdy nebyly (za mého vlastnictví) rozebrány brzdy, měněny destičky, tlumiče atd. Vše je v podobě, jak jsem kdysi auto přivezl z vrakoviště, pouze interiér byl vyndán a zase složen.

Proto jsem pomalu začal s dlouho slibovanou renovací a důkladnou opravou auta. Dá se říci, že tímto končí existence RedMachine v této, 8 let nezměněné, podobě a pomalu začíná něco nového.

28.10.2007 (ne) - před asi 10 dny jsem odhaloval závadu v přívodu benzínu, nešlo nic napumpovat. Nakonec se ukázalo, že membrána v palivové pumpě byla úplně zpuchřelá a už zřejmě delší dobu tekl benzín do oleje, proto ta břečka místo oleje.

Dnes jsem trochu pozměnil image vozu, sundal jsem z něj křídlo ze zadní kapoty. Ještě se chystám na výměnu nárazníků za ocelové. Trochu jsem se s autem projel, abych zavzpomínal na doby, kdy nás vozilo denně. Krátká jízda dala za pravdu výše uvedenému, tlumiče zejména zadní špatné, řízení nic moc, spojka se možná trochu ošoupe a bude to lepší, motor cvaká. Elektrika funguje bez problémů a kupodivu i brzdy jsou naprosto v pohodě. Nicméně auto potřebuje řádnou aspoň střední opravu prakticky všeho.

6.11.2007 (út) - v neděli jsem vypustil olej a sundal filtr, dnes jsem nandal nový filtr a nalil nový olej. Ten předchozí sice najel asi 10km, ale protékající benzín ho bohužel zničil. Naštěstí to byl jen M6AD, teď jsem nalil M8AD. Motor jsem natočil, ale šel naprosto příšerně, při přidání i jen na 2 válce. Zjistil jsem přítomnost svíček N17, což nebyla ta pravá volba, očistil a osadil jsem N15YC a najednou ejhle, motoru se docela dobře daří. Zkusím poladit ještě nějaké drobnosti a vyrazím na STK. Připravil jsem si železné černé nárazníky, tak asi dojde brzo k jejich výměně.

15.12.2007 (ne) - během předchozích oprav na RedMachine jsem dospěl k rozhodnutí, že ji zatím nechám na pokoji, jen ji budu polehoučku opravovat. Velká přestavba čeká WhiteMagica. Svým stádiem rozkladu se na to hodí víc než Machine, která má poměrně zdravou karosérii a bylo by celkem škoda ji řezat. Tohle eRko by se časem mělo přibllížit originálu, s drobnými úpravami.

Moje představa je asi taková:

• karosérie bez úprav, 4 oko, barva červená nebo oranžová
• ocelové chromované nárazníky (možná černé, pak i lišty zůstanou černé)
• kola "Stahlfelge Borani"
• úzké nápravy
• originální motor
• ponechat interiér v dnešní podobě

Vše po důkladné opravě nebo repasi.

Takhle nějak bych si to zhruba představoval. Nedělám si ambice na 100% originál, ale něco v tomto duchu bych postupně rád stvořil.

8.3.2008 (so) - po zimě jsem trochu přerovnal auta ve stodole a přiměl jsem k životu RedShadowa a i RedMachine. U Machine motor zase nešel pravidelně a prskal, tak jsem se podíval na předstih, no a byl tam spíš zástih asi 5°. Přešteloval jsem to na asi 7° předstihu a najednou se tomu chtělo vrčet hned líp. Po 9 letech vlastnictví auta, jsem poprvé s předstihem hýbal. Po chvíli pojíždění auto začalo chcípat, nemělo benzín. Přívod se ucpal tak, že nešel ani profouknout. Takže rozebrat a komplet pročistit.

30.3.2008 (ne) - asi před 2 týdny jsem na RM namontoval zadní kapotu z Bílýho (WhiteMagic) a kupodivu to vypadá i dobře. Původní kapota odjela s ostatním šrotem do hutí.

Zkoušel jsem pročistit přívod benzínu, ale bezúspěšně. Pročistil jsem šroub na nádrži, byl sice trochu zanesený, ale nebyl to ten hlavní špunt. Takže bude muset nádrž ven.

Sundal jsem přední nárazník a namontoval černý ocelový, jen na zkoušku, jak to bude vypadat. A ono to vypadá hodně dobře. Líbí se mi to mnohem víc, než s původním červeným.

16.2.2009 (po) - zachovávám trend aktualizace po roce. Během zimního spánku se nám do stodoly nastěhoval nějaký neslušný opeřenec, tak následující záběr je pouze pro otrlé povahy.

7.6.2009 (ne) - nastal velký den v dějinách RedMachine. Po dlouhé odmlce jsem ji dnes přiměl k životu a přestěhoval ze stodoly do garáže. Ucpaný přívod benzínu jsem obešel kanystrem v zadním kufru a hadičkou nataženou k čerpadlu. Po osazení baterky, nalití vody a nacupání benzínu motor po chvilce startování ochotně naskočil a bez problémů přemístil auto z jednoho konce vsi na druhý.

Fotky ukazují aktuální podobu Machine, ve stodole před převozem, na dvoře před a po hygieně. Auto docela prokouklo. Nastěhováním do garáže začíná opakované renovace RedMachine, po 10 letech znovu a lépe. Pokračování tedy v renovacích jako Znovuzrození RedMachine . Dal jsem přednost renovaci RM před pokračováním přestavby WhiteMagica na roadster. S tím budu pokračovat po renovaci RM.

Radek