(http://www.skoda110r.cz)

DomuNovinkyRubrikyDiskuzeR-ChatVzkazyInzerceOdkazyAkceShopČ.K.D.Hledat

Jindrova Škodověnka

Aneb Hundrtka, za kterou bych život položil
11.8.2006 - JindraS100 Poslat vzkaz , e-mail: jindra_hruska@centrum.cz

Přečteno: 3916
Komentářů: 8 


Tak to je ona!

Vážení soudruzi a soudružky, 28.1.1971 (28. výrobní série) se narodila v AZNP Mladá Boleslav moje budoucí Škodověnka model 71´, v té době ovšem vůbec neměla potuch o tom, že bych mohl někdy být jejím majitelem. Chvíli si pobyla na pakovištích Škodovky, Mototechny, až konečně 17.3.1971 nabyl můj děd za rovných 55.500,- jejího vlastnictví a vozu byly přiděleny dnešní espézetky TA 95-17. Léta plynula, autíčko jezdilo pouze za fajnového počasí, provedla se konzervace dutin jak bylo tehdy v módě "metodou ML" a bohužel nastala i smutná událost, kdy děda naboural lehce předek. Nárazník se zamáčknul do čela a obou blatníků, nové díly byly nejspíš levnější a tak na auto přišel kromě originálního čela a pravého blatníku i levý blatní bez střelky(dodnes se dochovalo promáčklé čelo, pravý blatník. polovina nárazníku z bouračky, zbytek ještě čeká na objevení, pochybuju, že někde nejsou....). A jak se ke mne autíčko dostalo? Nu nebylo to tak lehké, rodinné vztahy jsou leckdy nečekaně složité a tak Škodověnka neměla svůj osud do poslední chvíle jistý. Zprvu mi ho děda sliboval a dušoval se, že až dostanu papíry, že mi ho dá, protože už stejně nejezdí. Jenže ouha, najednou jsme u něho jako rodina propadli v nemilost a stali se "třídními nepříteli", Škodověnka tedy dále stála ve své skvěle větrané garáži a časem hrozilo, že ji získá můj bratranec - takový panelákový doveda, skoro všechno odrovná. Na začátku roku 2006 ale po delší nemoci zemřela babička a události začaly nabírat rychlost, stále však nebylo jisté, v čí rukou autíčko skončí. Proběhlo dědické řízení a jelikož teta byla jaksi za zády obdarována větší než malou částkou a nemovitostmi, vytasil můj děd Škodovčičku včetně vleku jako "náplast" mému tátovi. Tátu ovšem hundrtky ani trochu nezajímají a auto že chce prodat svému bratranci, automechanikovi, kde by také nejspíš dojezdilo. V té chvíli jsem ale s bratrem vstoupil do hry já a počal se o auto rvát, muselo být moje a zachráněno za každou cenu! To se naštěstí podařilo a tak jsem po nabytí právní moci čekal na předání dokladů. Co se ale nestalo, jednoho deštivého odpoledne(26.5.2006) se před naším domem objevila Škodověnka s vlekem, děd mi vrazil do ruky doklady, otočil se a odešel domů. Nevěděl jsem, jestli se mám radovat, či brečet. Na jedné straně bylo auto moje, na druhou stranu se stalo po 35 letech pobytu v luxusní garáži bezdomovcem !!!!! Naštěstí je už bydlení zajištěné a na konci srpna se nastěhuje, ale proč broboha musí být takové mokré léto :-(( S bolestí v srdci sleduji každou bouřkovou frontu, každé ochlazení! Protože je děd starý komunista, nasyslil hromadu dílů, scházely také náhradní klíčky, proto jsem se k němu vydal na vymahačskou výpravu. Po prvním neúspěchu následoval nečekaný přesun většiny dílů k nám domů. Přivezl jsem funglové zadní blatníky v základu, dynamo, rozdělovač, množství hadic, gumových blbůstek, včetně uzavřených zasklívaček na obě skla, filtry, manuál a škodováckou bibli od Baťi :-). Ač nerad, ze slušnosti jsem mu slíbil složit za to uhlí, po tom přibyly ještě ony bourané díly. Jak je vidět, auto je ve vynikajícím stavu, nikde zásadně nerezne a kromě oněch plechů a kličky stahování oken, kterou ulomil technik na STK, je vše 100% původní. Stav tachometru při získání byl 72632km. Autíko mi připadlo zrovinka na začátku zkouškového, přesto jsem ale nelenil a místo učení celé přetempoval, čímž úplně prokouklo. Ještě během zkouškového jsme s bratrem podnikli cestu do 250km vzdáleného Kyjova s vlekem pro kupovanou ČZ471. Během ní nás v bouřce, která nás přepadla, po několika máchnutích beze slova opustil motor stěračů, přesněji se rozlomilo hnané kolo převodovky. O prázdninách nastala výměna oleje, filtrů, namontoval se nový motor stěračů s nezničitelným ocelovým kolem-sláva bohu :-) Nu a 4.-6.8.2006 jsme se zúčastnili známého(tedy doufám, že už se to tak dá říct :-) srazu Hundertgang 2006. Počasí ale opět nepřálo a ač nerad, jezdilo se stále ve vodní lázni. A toť zatím vše, co naše Škodověnka zažila, doufám, že se nikdy nebudu stydět za to jak se s ní zachází a uchová se další generaci!


První fota v mém vlastnictví

[Fotogalerie]

Vaše komentáře (8):

[Komentovat článek]

[Registrace]Škoda 110 R tuning (http://skoda110r.cz)

Výňatky a fotografie ze serveru skoda110r.cz nesmí být použity bez výslovného svolení autora.
Jan Pavel (Džon) email: jpavel76_gmail_com