(http://www.skoda110r.cz)

DomuNovinkyRubrikyDiskuzeR-ChatVzkazyInzerceOdkazyAkceShopČ.K.D.Hledat

Budhovo eRko

Příběh rodinného pokladu
22.6.2005 - kpt.Budha Poslat vzkaz , e-mail: m.reminek@email.cz

Přečteno: 9760
Komentářů: 41 

Příběh mého eRka se začal psát v roce 1977 v jednom městečku pod Orlickými horami, a to překvapivě v Kvasinách. Tou dobou jsem ale ještě nevěděl o světě, ani moje maminka ještě nevěděla o mém tatínkovi. Ale jedno věděla jistě, a sice že se na naší rodinu usmálo štěstí a konečně jsme se dostali na pořadníku na první příčky a auto jsme měli obdržet každou chvílí. A ta chvíle přišla ve velmi nečekaném okamžiku, kdy můj děd nebyl právě doma a jediný další člověk s řidičským průkazem byla sotva několik dní státem uznaná řidička mamka. A tak byla její první oficiální jízda právě tímto autem. A od té doby s námi auto žije doteď.
Děda s babičkou s ním projezdili blízké i vzdálené kraje, eRko se prohánělo na jedné straně po Maďarsku, na straně druhé po Itálii a Östereichringu, kde se určitě, tedy aspoň co se vzhledu týče, neztratilo. Samozřejmě utrpělo za svůj život i několik šrámů, jako například když ho mamka opřela doma o zeď. Rozhodnutí znělo – na auto se nesáhne, odsekáme kus zdi. A tak se také stalo.


eRko na Östereichringu a v Benátkách

No a za nějaký čásek jsem přišel na svět já. V naší garáži již tou dobou stály škody dvě, a sice ještě Š100. Takže bylo jasné, že dříve či později škodovkám propadnu také. Když si teď, s odstupem času, vzpomenu, že jsme jezdili i s bratrem a bratránkem na zadních sedadlech v eRku a vešli jsme se tam úplně bez problémů, je to zajímavý pocit. Teď si tam skoro nesednu sám. Ale nebudu odbočovat.
Roky plynuly a na eRku začal otec dělat sem tam různé opravy, jako nové brzdové destičky, blatníky, atd. Ale první rozsáhlejší problém přišel až v roce 2001, kdy už byla barva velmi „nepěkná“, a tak se rozhodlo, že bude nový lak. Tou dobou už jsem se sice celkem o auta zajímal, ale představa takovéhle práce se mi moc nezamlouvala, a tak to vše udělal otec sám, jen s mírnou pomocí kamaráda ze Škody Kvasiny. Erko již zdaleka nebylo tolik zatěžované a sloužilo pouze pro občasné výlety dědovi. Na normální ježdění byl jiný prostředek. A tak nádherný nový lak vytrval pořádně dlouho.
V mých sedmnácti přišel zásadní zlom v mém vztahu k eRku. Kamarád již tou dobou řidičák měl a potřebovali jsme nutně jet nakupovat dárky. Autobus nám ujel. Co teď? Nikdy před tím by mě to nenapadlo, ale naši nám půjčili právě eRko! A od té doby jsme si ho občas půjčovali a já ho začínal mít stále raději. Jediný problém byl, že jsem ho ještě nemohl řídit. Po několika měsících ale přišel problém větší, a to poruchy a závady. Jelikož eRko delší dobu stálo, zdálo se, že je vše v pořádku. Ale začalo jezdit a už to nebylo ono. Zejména hodně tekl olej. Kdekoliv jsme zastavili, v tu ránu tam byla loužička (po autu, ne po nás). A bylo rozhodnuto, že uděláme první větší opravu po dlouhé době a zároveň první opravu, které se zúčastním. Bylo to v květnu 2004. Měli jsme v plánu pouze vyměnit spojku a těsnění vany (mysleli jsme, že to je příčina kapání oleje – nebyla). Nakonec to dopadlo tak, že jsme při zvedání auta prošli skrz podlahu. A jelikož se blížila technická, muselo se to rychle zavařit. Výsledek nebyl sice úplně nádherný, ale drželo to a technická byla bez problémů. Ale olej kapal stále. Po výměně všech možných i nemožných těsnění jsme zkusili vyndat olejový chladič a zjistili jsme, že byl prasklý.
V srpnu už jsem konečně měl řidičák, a tak jsem jezdil, kam se dalo. Při jedné vyjížďce mi prasklo pneumatika. To vedlo ke dvěma zjištěním – staré gumy už jsou velmi nevyhovující a za druhé, prahy také nevyhovující. Lépe řečeno při zvedání klasickým heverem do té trubičky uprostřed jsem zvednul pouze tu trubičku a auto zůstalo stát. Takže přišli nové prahy a nové pneumatiky (bohužel opět 155 R14). To bylo v roce 2004 vše.

2005

Přes zimu se prakticky nic nedělo, jen jsem sbíral teoretické informace z webů. Pak jsem narazil na informaci o srazu v Běšinách a řekl si, že tam vyrazím. A když už tam mám být jediný s neupraveným eRkem, tak ať aspoň trochu vypadá. Začal jsem u interiéru – vyndal jsem palubní desku, odmlžil budíky a pokusil se domluvit otáčkoměru. Nepovedlo se.


Takhle to vypadalo při drobných úpravách


Mezitím jsem začal obíhat úřady, neboť děda se rozhodl, že auto přepíše na mě. Další prací bylo stříkání prahů, kapoty motoru, vrtule chladiče a disků. Trochu jsem si taktéž pohrál s fixem na pneumatiky.


Před natíráním...

Ještě jsem vyměnil termostat, neboť mě stále lítala voda z chladiče ven, a byl jsem připraven na cestu přes půl republiky do Běšin. Tento nádherný víkend přežilo eRko bez sebemenší úhony (což je docela div vzhledem k rally, kde jsme se lehce projeli polem). Po příjezdu nebyl čas ani sundat startovní čísla, která navíc autu velmi slušela, a tak jsem ještě chvíli jezdil s nimi. Lépe řečeno stihnul jsem už jenom jízdu jednu.


Několik momentek z Běšin

14.5.2005 jsem se vypravil na závody do Pardubic (ne automobilové). Když jsem se vracel domů, říkal jsem si při pohledu na ukazatel plné nádrže, že bych se mohl ještě někde projet. Tak jsem jel, občas rychle, občas normálně, prostě jak už to tak bývá.


Ještě před stadiónem

Pak jsem přijel do jedné mě velmi dobře známé vesnice, kde opravdu znám každou zatáčku, takže jsem jel docela svižně. Vjíždím do jedné docela prudké. Říkám si: "Nebudu brzdit, když to říznu, tak to lehkým smýčkem v pohodě vytočim." Jenže co se nestalo? V protisměru auto. A už si to hned ženu zpátky na svoji stranu, jenže na to jedu moc rychle, smyk je o trochu větší než jsem čekal a ještě navíc jsem moc na kraji, takže jedno kolo již ryje hlínu. Silnice v těhlech místech je bohužel značně úzká, takže než jsem se stačil srovnat, už přichází první náraz do svodidel, po pootočení druhý a pak jsem přehozen zpátky na svou stranu silnice, abych se mohl zastavit ve stráni.
Značně otřesen jsem vylezl z auta, trochu ho omrkl, pak jsem znova nasednul a zkusil vyjet zpět. Nic. Jen pískot pneumatik. Ale naštěstí za mnou již zastavilo další auto, jehož posádka mi pomohla na silnici. Tak jsem vylezl znovu, vytáhl mobil, vše nafotil, zamáčkl slzu a zvolna se rozjel domů. Zdálo se, že snad s nápravami nic není, tak jsem mohl ještě jakž takž dojet. Doma jsem auto odložil do garáže tak šikovně, že si děda ničeho nevšiml a s mamkou jsme se domluvili, že to nebudeme řešit, neboť se velmi blížila maturita a tenhle stres navíc už bych nezvládl.


Osudové místo


Po usazení zpět na silnici

25.5.2005 mám po maturitě a pouštím se do odstrojování a zjišťování škod. Tři blatníky a čela jsou na vyhození, kapota motoru možná půjde vyklepat, zadní podběh už jsem spravil, přední těžko říci. Jinak je též v háji spousta maličkostí, jako směrová světla, nárazník, atd.


Postupné rozebírání


Sklad dílů na vyhození

7.6.2005 je dokončeno odstrojování a teď už zbývá vymyslet, co dál. Zatím u toho přemýšlení vydělávám, aby to šlo snáz...

27.10.2005 tak se konečně věci daly do pohybu. Byl jsem v Obautodílech a nakoupil jsem většinu dílů, které potřebuji vyměnit. Hned jak bude trochu volnější víkend, vlítnu na opravu, abych mohl co nejdřív vyrazit.

12.-13.11.2005 vše se poskládalo do tvaru aspoň trochu připomínající auto a odvezlo ke klempířovi, aby se pokusil trochu porovnat zadní kapotu. Byla docela sranda jet autem bez světel a podobných vymožeností...


Před cestou ke klempířovi

17.-20.11.2005 začali jsme společně s lakýrníkem brousit, kitovat, opět brousit... až se nakonec celé auto stříklo plničem a příští týden odjede do Kvasin do lakovny :-)


Příprava na lak

26.-27.11.2005 konečně vše nastříkáno, zbývá jen nastrojit, vyleštit a vyjet :-)


Již doma v garáži

5.3.2006 aby se neřeklo, že nic nedělám :-)


pouze drobnosti - není moc času

3.2.2007 Skoro do roka a do dne... ne, poslední dobou jsem si říkal, že bych nechtěl, aby tady zůstal článek v podstatě v půlce cesty. Auto už skoro rok jezdí a daří se mu velmi dobře, pokud by člověk nevěděl kam se má přesně podívat, tak by ani nepřišel na to, že je po bouračce:-( Takže toto je finální stav a pravděpodobně se na něm dlouho nebude nic měnit...jakmile se po dlouhé opravě konečně rozjelo, opustila mě motivace něco dále dělat:-(

leden 2008 Opět po dlouhé době aktualizace...tohle je výsledek globálního oteplování...zimy jsou teplé, zvířata nezalezou spát a běhají místy, kde nemají co dělat... Prostě jedna srnka se rozhodla, pravděpodobně znajíc stáří vozu a čekajíc prorezlé plechy, proběhnout skrz eRko...a výsledek již zobrazují fotky dole. Dva roky starý blatník vydržel, větší škody se naštěstí nekonaly. Škody na srnce neznámé, neřídil jsem...jinak bych ji asi vyběhnul trošičku vynadat...

2008-2010 Jak jsem již psal výše, když auto jezdí, nechce se mi v něm moc vrtat...takže tři roky uběhly, kromě několika nezbytných oprav malého rozsahu jezdilo a jezdilo - většinou delší cesty - Praha, Šumava a tak. Párkrát bylo bohužel nuceno fungovat jako zimní přibližovadlo, což se podepsalo na stavu chromovaných dílů. Ale na druhou stranu pohled na eRko stojící na zachumeleném parkovišti na OR6 mezi záplavou moderních vozů s řetězy byl pěkný. A pohledy okolo stojících lidí, když jsem nastupoval a lyže vkládal dovnitř a zapíral o ruční brzdu také :-)

2011 Další úspěšná STK, opět se slovy: "Za dva roky už vám to vážně nedám" a poukázáním na vyřízené svisláky a rozšklebující se nápravnici. Takže plán je jasný, za dva roky to musím stihnout. Jinak pokračuje provoz na dlouhých tratích, tentokrát již přišla na první pohled velká závada - po delší jízdě naplno motor přestal pořádně zapalovat, stoupla teplota vody a auto v podstatě nejelo. Po sérii neúspěšných hledání příčin bylo spraveno prasklé topení a auto jezdí jako dřív (zda je možné, že kvůli tomu docházelo k přehřívání svíček a nezapalování je má teorie, těžko říct, jestli správná).

22.-23.7.2011 Erko se zúčatnilo bez jakéhokoliv problému expedice Grossglockner , což znamenalo zhruba 1200km ve dvou dnech při nečekané spotřebě pouze 7,8l/100km, která mi přišla na styl jízdy velmi dobrá. Jediná nepříjemná věc přivezená z tohoto výletu je ta, že jsem viděl, jak má jet sériové eRko, tudíž se v hlavě spřádají plány na motorové hrátky...no, uvidíme.

únor - srpen 2012 Uznávám, že aktualizace sem příliš nedávám, tak aspoň jednu za uplynulý půlrok. Jak jsem již psal výše, u několika kolegů jsem viděl, jak jede udržovaný motor, a tak jsem požádal jednoho z místních, který byl velice laskav a provedl polo až celo generálku motoru. Já na tuto práci nemám znalosti ani ruce a zkoušet metodou pokus-omyl, na to zase nemám dostatek motorů v zásobě.


Na motoru byly při odvozu znát známky dlouhodobého používání bez čištění


Za to zpět se již vracel krásně čisťounký

V mezidobí proběhla zběžná kontrola dílů, na které normálně tolik nevidím:

a jak je vidět, některé již opravdu jsou za hranicí své životnosti. Z tohoto důvodu jsem zvolna začal shánět pár dílů na výměnu a za ten rok se tu něco málo nahromadilo.

Nyní již jen čekám, až se vrátí nějaké díly z laku a pak se již snad skoro po roce opět projedu.

listopad 2012 Moc se mi nedaří dokončit oživení velkého eRka, tak zatím tvořím o něco menší kolegy.

rok 2013 Abych trochu shrnul loňský rok, podnikli jsme s eRkem mnoho akcí, spíše se opět jezdilo než opravovalo, což je asi dobře.

První větší cestou byly čarodějnice na přehradě Vranov, kdy jsme navštívili dvě auto-moto muzea. Zejména na Bítově mají hezké kousky:

Tak nějak mě těšilo, že jsem před muzeem zastavil eRkem v lepším stavu, než stálo uvnitř :-)

Dalším výletem byla otočka do Španělska... http://www.skoda110r.cz/article.php?id=1281

květen 2014 Vzhledem k tomu, že na autě nebyly shledány žádné větší závady, bylo v plánu opět jezdit a jezdit. Nějakým záhadným způsobem jsem zavadil o Eidyho akci Nürburgring, dlouho o tom dumal a nakonec s nimi vyrazil. Celou výbornou akci shrnul Eidy zde
http://www.skodateam.cz/Skodovky_na_Nurburgring_Nordschleife_2014

Myslím, že povídání je to vyčerpávající, tak jenom z mého pohledu pár drobností.

Nejsem žádný šikovný pilot, co se týká rychlejší jízdy, byl jsem jednou v Běšinách a to je tak všechno. Najíždění na PC hrách, jak doporučovali kolegové, se mě také nepodařilo, takže jsem jel hodně do neznáma. Při příjezdu na místo a hledání kempu jsme měli možnost projet párkrát kolem tratě, kde se ještě proháněla auta...v ten moment jsem se začal poměrně dost bát. Večer obavy neutlumilo ani dobře mířených pět Plzní, to, že jsem díky nedobře zvoleným nočním pomůckám v podstatě zimou nespal (dvě hodiny schoulen v kempových sprchách bych moc nepočítal) mi do ranního nadšení také nepřidalo. Být zde sám, nevím, zda bych se na trať vydal. Ale díky ostatním jsem tak nějak musel :-) Ale obavy se rychle rozplynuly, lidé se na trati chovali výborně, nikdo mě netrefil. Přeci jenom tam kde já uháněl stovkou a víc to nešlo, lítají ostatní klidně přes dvě stě a to už je velký rozdíl.
Zaujala mě jedna věc - všude se píše, kolik je tam slepých horizontů, že nejde pořádně tušit, kam budete muset točit...to v eRku nehrozilo...přejedete horizont, pak ještě dlouho jedete, kocháte se a až pak zatáčka :-)
Nicméně, motor od RST šlapal opět jako hodinky, ani mých zběsilých podřazování ze čtyřky na trojku ve stovce, kdy se protáčela kola, se nezalekl. První jízdu jsem hodně oťukával, druhou už jsem měl o skoro minutu lepší, ale stejně je to dost slabé, 12:54. Myslím, že nemít 155 kola, třeba by se tam nějaká ta vteřinka i u mě dala ještě najít.

https://connect.garmin.com/activity/507855074
zde jsem si udělal záznam z mého druhého kola

V nejlepším se má přestat, takže jsem tuto kratochvíli po dvou kolech ukončil, jednak jsem se trochu obával, abych nezačal blbnout ještě víc a pak mě také čekalo 800km domů. Takže jsme se jeli na chvíli dívat, jak se daří ostatním. Když mi poté Eidy nabídl svezení při jeho dalším kole, nezaváhal jsem.

https://www.youtube.com/watch?v=7wvd5TPWy8A
vyděšeně zapřené nohy jsou mé, naměřil jsem 9:51

Když nesedím za volantem, bojím se normálně, zde jsem dokonce v některých pasážích i zavíral oči. Inu, budu si muset trochu zvykat.
Po uklidnění jsem již naskočil do svého vozu a pelášil směr domov.

srpen 2014 Po úspěšném výletu do Španělska se tentokrát jelo směr Benelux. Projety všechny tři země, opět bez nějakých větších problémů, najeto 3000km.

Bohužel, problémy úplně jiného rázu přišly hned po návratu, takže autíčko stojí v garáži již rok přesně tak, jak jsem ho loni v srpnu zaparkoval, smutné kouká, bez platné technické a bez nějakých vyhlídek na brzkou změnu. Snad se situace zase někdy změní a auto se zase rozjede, pokud ne, ...

[Fotogalerie]

Vaše komentáře (20 nejnovějších):

[Komentovat článek] [Všechny komentáře (41)]

[Registrace]Škoda 110 R tuning (http://skoda110r.cz)

Výňatky a fotografie ze serveru skoda110r.cz nesmí být použity bez výslovného svolení autora.
Jan Pavel (Džon) email: jpavel76_gmail_com